Ruda Švaříček:
Kilimandžáro

Můj poslední zájezd vedl s Radkem Jarošem na Kilimandžáro. Slovu zájezd se však vždy bráním, své akce považují za výpravy spřátelených lidí. Zvláště při cestě do nejvyšších hor Afriky. Štěstí prý přeje připraveným. My ho mohli nasávat až neuvěřitelně plnými doušky! Zadařila se výprava do Konga, ohnivá sopka Nyaragongo se žhavou lávou je něco opravdu výjimečného. Ve Rwandě k nám přišlo 13 goril zcela nečekaně už v magickém pohoří Virunga na nejvyšší hoře Kerisimbi. Parta goril zamířila přímo proti nám ještě pod hranicí pralesa. V lávových políčkách! Statný stříbrohřbetý samec si mě osahal… Jak reagovat…? Chvíle u goril jsou vždy největší nářez Afriky, ale něco takého jsem nezažil. Navíc na Štědrý den! Dostali jsme nejhezčí vánoční dárek!
Divoké hory Ruwenzovi v Ugandě považuji za nejkrásnější hory světa. Stejně jako vodní safari v národním parku Queen Elizabeth. Opět jsme se o tom přesvědčili. Šimpanzi v NP Kibale naděli příjemný bonus. Kulturní hladinu přizvedl unikátní palác Bahaí, chrámy hinduismu i gurudvára síkhů. 

Kilimandžáro v Tanzánii byla vlastně už jen třešnička na dortu předchozí prima Afriky. Symbolické vyvrcholení kombinací traverzu ze severní keňské strany a sestup na obligátní východ. Nahoře nadmíra sněhu. Celý hřeben od Gillmans point vedl sněhovou závějí, traverz značně ledový. Takovou bílou nálož jsme si v poslední chabé české země neužili. Je třeba jet za vločkami do Afriky! Častěji! Sestoupili jsme v pořádku všichni, dole pivkem Kilimandžáro úspěch náležitě oslavili. A to nás bylo celkem 18! Hezká osmnáctka…

Příští akce s Radkem má být indonéský Carstenz! Kdy výprava dozraje…?