Řekli o nás

Dobrý den, Konečně se nám podařilo vyklepat písek ze všech záhybů zavazadel, pračka statečně dobojovala svou bitvu s haldami zaprášeného ušmudlaného oblečení, pozvolna nás opouštějí noční sny, že se někam přesouváme a něco nového opět uvidíme, a pomalu přivykáme zdejšímu životu. Ale hlava je stále TAM. Na zájezdu 121 Zim-Bots-Nam-JAR.  Mysleli jsme, že jedeme na dovolenou, ale to byl omyl. Jednalo se totiž o jednu velkou neskutečnou nepřestávající smršť dojmů, informací, poznání a emocí, na což jsem připraveni nebyli a ani leták nevaroval „nevhodné pro citlivé povahy“. Takže zejména u mé manželky slzely oči velmi často. Návštěva namibijské vesničky u cesty s hliněno-plechovou jednotřídkou, kolonie lachtanů, pelikáni na    palubě lodi, překrásná lvice v Chobe pár metrů od džípu,  sloni na dosah, bezprostřednost afrických dětiček, chudoba slumových obyvatel nejen v SOWETO, úsměvy prodavaček kdekoliv, úžasný řidič, fenomenální průvodce…nechci tu popsat stohy papírů čím nás zájezd dostal a vyvedl z domnělé duševní rovnováhy. Viníkem tohoto vykolejení je především David Švejnoha, Pan Průvodce ( PP ). PP nás nenechal vydechnout  z jednoho zážitku a už nás sunul do dalšího a dalšího a dalšího. Když jsme po týdnu nabyli dojmu, že jsme Afriky plní a můžeme jet domů, David nás ujistil, že nemůžeme. Že budeme překvapení, kolik se toho do nás ještě vejde. A nelhal. Nacpal do nás Afriky tolik, že ji budeme trávit ještě pár let. Ačkoliv jsme se po nečekaně špatných cestách přemísťovali občas rychlostí 30km/hod, do kempů přijížděli za tmy a za tmy také odjížděli, což se vymykalo původním časovým plánům, PP dokázal vše bravurně zorganizovat. A i přes tento časový deficit nám jako kouzelník dokonce poskytl, zajistil a domluvil mnoho úžasných zastávek mimo hlavní program. Poznali jsme ryzí Afriku.  Fenomenální vypravěč nejen o Africe, historik, botanik, zoolog, přírodovědec, zeměpisec, šiřitel dobré nálady, pokorný, starostlivý o nás jako o vlastní rodinu. Davide, děkujeme za vše.Druhý člověk, který měl na neskutečném zájezdu velký podíl, byl Graham, jihoafričan skotského původu. Počáteční rozčarování, že si nás na letišti v Zimbabwe nepřevzal typický černoch, přerostlo během třítýdenního putování v takový obdiv a sympatie, že jsem se loučili ( jak jinak ) se slzami v očích, jako bychom opouštěli člena rodiny.  Graham si nás získal nejen tím, že s námi urazil bezpečně 7.000 km občas strastiplným terénem, ale i svým přehledem, humorem a skromností. Kdykoliv jsme objevili fotogenickou scenerii a vykřikli „stop“, Graham byl ochoten kvůli naší spokojenosti riskovat i dopravní nehodu a zastavit smykem na místě. Grahame, moc děkujeme.