Chile - Patagonie

Schovaná daleko na samé špičce jihoamerického kontinentu se rozprostírá Patagonie, dodnes turisticky opomíjená. V širé krajině se skrývají nádherná modrá jezera i bíle zasněžené štíty hor. Vstupní branou je argentinské městečko El Calafate u jezera Lago Argentino. Všude ve výlohách cestovních kanceláří jsou barevné plakáty lákající k návštěvě pohoří Fitz Roy. Ostré skalní štíty dostaly své pojmenování po slavném námořním důstojníkovi lodi Beagle. Turisté obvykle míří přímo pod proslulou horu, kde se z vyhlídkového místa nabízejí krásné fotografie i s jezírkem v popředí. Jednodenní patnáctikilometrová tůra se za pěkného slunného počasí navždy vryje do paměti. Argentina se o tento přírodní klenot pečlivě stará a turistické pěšiny i kempovací místa jsou dobře značeny. Další proslulou věží je Cerro Torre -  kolmá skalní jehla, která jakoby popírala zákony gravitace. Ozdobená bílou sněhovou čepičkou byla v horolezeckém světě dlouhá léta symbolem nepokořitelnosti.

Hříčkou přírody je i ledovec Perito Moreno, překlenující jedno z ramen jezera Argentino. Roztrhaná masa ledu čnějící místy i sedmdesát metrů nad vodní hladinu budí respekt. Díky chladným nocím a horkým slunečním paprskům je ledovec stále v pohybu, taje, praská, odlamuje se a nabízí tak nikdy se neomrzející podívanou. Stačí se projet lodí podél hrany ledovce, kde plují ledové kry a pohled na bleděmodrý led a temnou hladinu nadchne každého turistu. Celý svět s napětím čeká, kdy dojde k protržení masy ledu, tak jak se to stalo letos v březnu a kdy se odlomila celá čelní hrana.

Chile se chlubí nejznámějším národním parkem Torres del Paine, kde dominantu tvoří tři obrovské žulové veže. Jednodenní tůra dovede návštěvníka ke hraně ledovcového jezírka, kde se za slunného počasí ostře vypínají šedivé monolity. Výlet do nitra národního parku může vést i k černobílým špicím Cuernos del Paine nad modrým jezerem Nordenskjold. Divoká příroda, bičovaná divokými větry, si stále udržuje odstup od civilizace. Stáda lam guanaco se pasou na skromné trávě a pozorný návštěvník zahlédne i drobného pštrosa nandu.

Patagonské pobřeží působí nehostinně, ale je domovem kolonií tisíců tučňáků, kterým pobyt u moře náramně svědčí. Není divu, protože chladné vody Humboldtova proudu jsou bohaté na ryby a tak si zde pánové v černém fráčku rádi zaloví. Díky rybolovu se v restauracích na jídelních lístcích vyskytují ty největší delikatesy jako mušle svatého Jakuba nebo obří metrový krab. Steaky z lososa nebo merluzy zapíjené víny věhlasných značek patří k neodmyslitelným patagonským zážitkům.

Plavba po Magalhaesově průplavu připomene dobyvatelské časy. Jaké to bylo plout pod napnutými plachtami do nejistoty? Dnešní návštěvník je ale také nadchnutý očekáváním, protože návštěva ostrůvku Santa Magdalena a jeho obří kolonie tučňáků je neopakovatelným prožitkem. Průplav odděluje od hlavního kontinentu obrovský ostrov Tierra del Fuego – Ohňovou zemi. Komfortní silnice vede až na nejjižněji položenému argentinskému městu Ushuaia. Působivá poloha uvnitř fjordu pod zasněženými štíty hor připomíná Skandinávii. Stejnojmenný národní park nabízí síť stezek podél mořského pobřeží v hustém dubovém les. I zde žili indiánští obyvatelé, perfektně přizpůsobení nepříznivým podmínkám, dokud je bílí kolonisté nevyhladili. Místní muzea jsou skvěle zařízena a nabízejí hlubší pohled do historie toho zajímavého cípu země.

Plavba po kanálu Beagle nabízí panoramatický výhled na celou Cordileru nad městem Ushuaia. I když je slunné počasí, vítr s sebou přináší pocit mrazivé zimy – není divu, vždyť Antarktida je odsud už opravdu co by jen kamenem dohodil. Z paluby výletní jachty se nabízejí výhledy na kolonie tuleňů, kormoránů a tučňáků, kteří si z lidské přítomnosti nedělají.

Patagonie je stále ještě neobjeveným klenotem.