Kdo ještě nebyl v Indonésii, měl by se rychle pospíšit. A kdo tam už byl, určitě se chce zase vrátit, protože jediné, co se v této zemi prudce nemění, jsou jen usměvavé tváře domácích. Už po pár chvílích si uvědomíte, že to, proč se cítíte tak nějak "jinak", je vlastně množství laskavých úsměvů, upřímného zájmu a přátelských gest věnovaných právě vám. A ne, nejde o pár drobných, které máte v kapse. Stačí na sekundu odbočit z vyšlapaného chodníku a už nejste jen další skupinka turistů procházejících kolem. Tyto dobromyslné a upřímně zvědavé lidi jste tam našli dávno, naleznete je tam dnes a věřím, že tam budou vždy. Stačí přijít s otevřeným srdcem a přijmout kouzelný svět rozprostírající se kolem vás.
Ostrovy Jáva a Bali dostávají všelijaké přívlastky - od tropických rájů, královského ostrova, ostrova míru, lásky až po ostrov bohů ... Na všem je kus pravdy, ale asi nejvíce vás na první pohled zasáhne to, že oba tyto nádherné ostrovy jsou sbírkou mnoha žijících pohádek. Od té o třech groších přes pyšnou princeznu, bohatýrů, mocných obrů až po kořeněné a vzácnými oleji navoněné příběhy dálného východu. Některé se skrývají v monumentálních odkazech minulých dob, jiné v mocných, stále se k životu přebírajících sopkách, ale většina z nich, veselých i smutných, dýchá v lidech, kteří vám podají úsměv a v jejich očích uvidíte kousek duše, jejich pohádku, která ještě nenapsala svůj konec.
