(Ukázka z knihy Východní Afrika vydané v edici LIVINGSTONE). Kdybychom hledali jediný symbol, který spojuje celou Etiopii od severu k jihu, určitě by to byl nevelký zelený keř, který pochází právě odsud, s vědeckým názvem Coffea arabica. Amharsky se mu říká bunna. Zkrátka, když se řekne Etiopie, představíme si kávu.
Ta je také nejdůležitějším vývozním artiklem země a pije se zde denně v ohromném množství. Někdy s cukrem, někdy bez něj a výjimečně i se solí nebo etiopským máslem – kibe.
Její historie sahá až do devátého století, kdy si podle pověsti mladý pasák koz jménem Kaldis všiml, že jeho kozy pojídající zvláštní červené bobule jeví známky zvýšené aktivity. Zmínil se o tom místním mnichům a ti bobule vyzkoušeli a zjistili, že jejich konzumace jim výborně pomáhá se soustředěním při večerních a nočních modlitbách a meditacích. Tato praxe se pak rozšířila do celé země a ve 13. století začali lidé z kávy připravovat horký nápoj. Tak jak kávu známe dnes, ji začali dělat až Arabové, kteří ji pražili a zalévali horkou vodou. Tento zvyk se pak v průběhu 16. století rozšířil do celé Arábie a poté i do Evropy a stal se hitem doby.
V Etiopii se dodnes dodržuje tradiční kávový obřad neboli bunna ceremony. Zelená kávová zrna se nejprve několikrát propláchnou vodou a očistí. Potom se na malá kamínka s dřevěným uhlím dá mělká plechová pánvička a zrna se upraží. Je zvykem obejít s pánvičkou hosty a nechat jim vychutnat vůni čerstvě upražené kávy. Pak se zrna roztlučou v malém hmoždíři a mezitím si hospodyňka ohřeje vodu. Rozdrcená káva se poté nasype do speciální terakotové nádoby – džabeny – a zalije horkou vodou. V džabeně se nechá alespoň jednou, lépe však třikrát, vzkypět a pak se na chvíli odloží, aby se usadil lógr. Káva se nalévá tenkým proudem, aby se trochu ochladila, do malých kalíšků a hned se pije. Někdy se ještě lógr v džabeně jednou až dvakrát opětovně zalije a podává se takzvaný druhák a třeťák – andeňa a sosteňa. Při obřadu se na malou misku položí ještě kadidlo, aby provonělo místnost a podává se buď pražené zrní nebo kukuřice, než je káva hotova. Při tradičním obřadu se po zemi rozhází tenká zelená tráva anebo alespoň zelené listí, jako symbol štěstí a znovuzrození. Takto připravená káva je naprosto vynikající a nenapodobitelná.
Nejlepší káva v Etiopii pochází ze západní provincie Sidamo, ale i káva z jižního Yirga Chefe anebo východního Hararu je výborná. Specialitou je pak Chaka Bunna – lesní káva, která se pěstuje v primárním pralese na západě a veškerá produkce, která je velmi limitovaná, jde na export.