Ukázka z knihy Východní Afrika vydané v edici LIVINGSTONE.
Kdybychom hledali jediný symbol, který spojuje celou Etiopii od severu k jihu, určitě by to byl nevelký zelený keř, který pochází právě odsud, s vědeckým názvem Coffea arabica. Amharsky se mu říká bunna. Zkrátka, když se řekne Etiopie, představíme si kávu. Ta je také nejdůležitějším vývozním artiklem země a pije se zde denně v ohromném množství. Někdy s cukrem, někdy bez něj a výjimečně I se solí nebo etiopským máslem – kibe.
Její historie sahá až do devátého století, kdy si, podle pověsti mladý pasák koz jménem Kaldis, všiml, že jeho kozy, které pojídali zvláštní červené bobule, jevily známky zvýšené aktivity. Zmínil se o tom místním mnichům a ti bobule vyzkoušeli a zjistili, že jejich konzumace jim výborně pomáhá se soustředěním při večerních a nočních modlitbách a meditacích. Tato praxe se pak rozšířila do celé země a ve 13. století začali lidé z kávy připravovat horký nápoj. Tak, jak kávu známe dnes, ji začali dělat až Arabové, kteří ji pražili a zalévali horkou vodou. Tento zvyk se pak v průběhu 16. století rozšířil do celé Arábie a poté I do Evropy a stal se hitem doby.
V Etiopii se dodnes dodržuje tradiční kávový obřad, neboli bunna ceremony. Zelená kávová zrna se nejprve několikrát propláchnou vodou a očistí. Potom se na malá kamínka s dřevěným uhlím dá mělká plechová pánvička a zrna se upraží. Je zvykem obejít s pánvičkou hosty a nechat jim vychutnat vůni čerstvě upražené kávy. Pak se zrna roztlučou v malém hmoždíři a mezitím si hospodyňka ohřeje vodu. Rozdrcená káva se poté nasype do speciální terakotové nádoby – džabeny – a zalije horkou vodou. V džabeně se nechá alespoň jednou, lépe však třikrát, vzkypět a pak se na chvíli odloží, aby se usadil lógr. Káva se nalévá tenkým proudem, aby se trochu ochladila, do malých kalíšků a hned se pije. Někdy se ještě lógr v džabeně jednou až dvakrát opětovně zalije a podává se takzvaný druhák a třeťák – andeňa a sosteňa. Při obřadu se na malou misku položí ještě kadidlo, aby provonělo místnost a podává se buď pražené zrní nebo kukuřice než je káva hotova. Při tradičním obřadu se po zemi rozhází tenká zelená tráva a nebo alespoň zelené listí, jako symbol štěstí a znovuzrození. Takto připravená káva je naprosto vynikající a nenapodobitelná.
Nejlepší káva v Etiopii pochází ze západní provincie Sidamo, ale I káva z jižního Yirga Chefe a nebo východního Hararu je výborná. Specialitou je pak Chaka Bunna – lesní káva, která se pěstuje v primárním pralese na západě a veškerá produkce, která je velmi limitovaná, jde na export.
