Proti domorodcům z Nové Guineji jsme legračně nemotorní. Zavazadla někdy nesou i kluci, když se některý batoh octne na zádech ženy, nevíme kam s očima. Aby potupy nebylo málo, pomáhají nám domácí při brodění řek. Bosé nohy jsou na kluzkých kamenech i mokrých kládách jistější než podrážky našich pohorek. Než si vybalíme z batohu pláštěnky dokáží domorodci vyrobit přírodní kapuci z tvrdých listů. Oblíbený je pandanus, nejrychlejší pláštěnka.
Mokré hadříky měníme za suché, neseme si převleky. Domorodci mají jen nahá těla a smějí se našim zbytečným pohybům. Neznají šatníky, jejich oblečením jsou tykve lagenarie. Z rostliny je hotová konfekce, oblečení se tvaruje kameny, které se na rostoucí tykve věší, a formuje se tak jejich tvar. Úzká dlouhá nebo krátká široká, záleží, jaký kámen se kam pověsí. Tykev se taky jí, odřízne se jen část mladého plodu, zbytek roste dál. Lahůdkou jsou sušená semena. Zralý plod, ze kterého se vybrala dužina i semena dřevnatí, koteka na penis je připravena. Lagenarie jsou nejrozšířenější nádobou. Vodu, zvířecí krev i tuk v nich nosí všechny přírodní národy. Geniální jednoduchost nádoby odhalili všude. Na dlouhé pochody je nádoba z tykve nepostradatelná.
Krása je otázkou vkusu. Muži jsou zde mnohem parádivější než ženy. Místní krasavci na nahá těla složitě přidělávají ozdoby. Hlavy bojovníků zdobí kožešiny a mušle, zvířecí kly a zuby, ptačí peří. Vlákna ze stromů, rákos a jiné rostliny se používají na ozdobu těla. Pásky na paže teken jsou z vlákna kapradiny. Kravata” walimo je z ulit šneků nassa. Podklad je z kůrových vláken, které se válí po stehně až vytvoří provázek na tkaní pruhu. Sešité dohromady tvoří nákrčník, na který se přistehují ulity. Většina ozdob je z vláken, ke kterým se přidají pera, mušle a semena. Dani se moc neumývají, prý aby nerozhněvali zlé duchy, žijící ve vodě. Proto se někdy bojí brodů řek Nahá těla znají spíš směs sazí, prasečího tuku a jílu. Slavnost je chvíle pro čelenky z per kasuára, rajek a papoušků.
Ozdoby jsou hlavním a jediným “oděvem”. Nemají chránit před chladem, proti němu je na těle vrstva tuku s popelem. Duch může do člověka vstoupit řitním otvorem, proto tady visí provázek nebo list. Pouzdro na přirození je z tykve Lagenaria vulgaris, která dřevnatí vyzráním. Latinské lagena prozrazuje láhev. Muži nosí “láhve” na penisech celé dny, sundávají je při močení a sexu. Tykve nasunuté na penisu jsou dole přivázány kolem šourku. Vzpřímené je drží provázek z orchidejí tažený kolem pasu. Liší se délkou, tvarem i zdobením podle odlišných kmenů. Některé se stávají praktickými peněženkami a tabatěrkami, jiné jsou pomalované jak vánoční kraslice. Proč pouzdra na přirození? Odpověď domorodců je bezelstně odzbrojující. “Dani tak nosí koteky odjakživa!” Nahota Dani, jinde sárí, u muslimů džilbáb... My máme plné šatníky. Jiné oblečení do práce, na plovárnu, na ples, jedině na nuda pláži jsme stejní. Možná mají něco do sebe dětské uniformy, které smazávají rozdíly v postavení rodičů. Všichni jsou na tom podobně. Tady jsou na tom stejně nejen děti. Koteka u mužů a sukénka z trávy žen jsou místní uniformou. Zde má opodstatnění známá věta: “Nemám co na sebe!”
Autor: Rudolf Švaříček (z knihy vydané v edici LIVINGSTONE - Tamtamy času).
