Čína je opravdu velmi rozlehlá země - a také velmi různorodá. I proto je zde k vidění řada zajímavých míst, z nichž jsme vybrali alespoň některá.
Peking
Hlavní město Čínské lidové republiky (dále jen Čína). Jakožto centrálně spravované město na úrovni provincie podléhá přímo ústřední vládě. V Pekingu, který je po staletí správním a kulturním centrem země, se nachází proslulé náměstí Nebeského klidu či Zakázané město, komplex paláců a chrámů odkud dříve vládli čínští císařové. Celkový počet obyvatel Pekingu v dnešní době přesahuje 17 miliónů. V roce 2008 Peking hostil XXIX. letní olympijské hry.
Náměstí Nebeského klidu je rozlehlé náměstí v centru čínského Pekingu, pojmenované po bráně Nebeského klidu, která je na severní straně náměstí a odděluje jej od Zakázaného města. Náměstí má velkou kulturně-historickou hodnotu, neboť bylo místem několika významných událostí. Čína je známá tímto náměstím především kvůli studentským protestům v roce 1989. Náměstí je v češtině také označováno jako náměstí Nebeského míru nebo náměstí Tchien-an-men. Náměstí měří 880 metrů na délku v severojižním směru a 500 metrů na šířku. Celková plocha 440 000 metrů čtverečních (0,44 km², tj. rozloha Vatikánu) jej činí největším náměstím na světě před moskevským Rudým náměstím.
Zakázané město je komplex budov vybudovaných v Pekingu v nitru Vnitřního města během vlády dynastie Ming. Město je obehnáno 8,5 m širokou zdí a 52 m širokým vodním příkopem. Dnes se Zakázané město de facto nazývá Palácovým muzeem respektive Purpurovým Zakázaným městem. Zakázané město bylo sídlem císařů od 15. století, kdy jej císař Jung-le nechal postavit. Většina dochovaných budov však pochází až z 18. století. Na stavbu bylo povoláno roku 1406 milión dělníků císařem Jung-le. Náklady byly nesmírné. Stavba města byla dokončena roku 1420. Město má čtvercový půdorys a za jeho 12,5 m vysokými zdmi není jediná budova, jak bylo zvykem na západě, ale soubor vícero síní, paláců a chrámů propojených průchody a chodbami. Podle legendy je v komplexu 9 999 místností. Vzhledem k tomu, že město bylo postaveno ze dřeva, neustále mu hrozil požár. V 17. století jej zapálili Mandžuové, kteří pak založili dynastii Čching. Poté jej vyplenili Japonci a stejně se zachoval i Kuomintang - čínští nacionalisté, kteří v roce 1949 uprchli na Taiwan. Během opojení Kulturní revolucí pak byl celý komplex málem rozmetán. Jelikož tradiční čínská architektura pracuje spíše s horizontálními než vertikálními liniemi, budovy Zakázaného města jsou sice nevysoké, ale prostor kolem nich doslova bere dech.
Chrám nebes Na jih od náměstí Tiananmen se nachází Chrám nebes (Tian Tan), který se rozprostírá uprostřed rozlehlého parku. Jeho severní část je polokruhovitá na počest nebes, zatímco ta jižní je čtvercová na počest země. S výstavbou se započalo roku 1406 a trvala 14 let. Je místem konání nejvýznamnějších náboženských slavností. Sloužil, což vyplývá už ze jména, k uctívání nebes. Od roku 1918 je přístupný veřejnosti.
Letní palác je možná ještě zajímavější než Zakázané město. Byl postaven po zničení Starého letního paláce, ale v mnohem menším měřítku. Sem se uchyloval císař během veder. Tento rozlehlý komplex palácových budov, chrámů, altánků, mostů a zahrad je vystavěn kolem umělého jezera Kunmíng Hú. Většinu budov najdete kolem Pahorku dlouhověkosti (60 m vysokém). Počítejte s tím, že tu strávíte několik zasloužených hodin prohlídkou míst s často romantickými názvy jako Sál rozhánějící mraky, Chrám moře moudrosti nebo Most nefritového pásu. Na jezeře je Mramorová loď a jeho břehy a ostrůvky jsou spojeny mosty, např. Mostem sedmnácti oblouků. Letní palác je od roku 1998 památkou UNESCO.
Velká čínská zeď
Je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Čína asi nemá známější památku, než je právě Velká čínská zeď. V dnešní podobě byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách. Zeď se táhne v ohromující délce cca 6 000 km, východní počátek má v Šan-chaj-kuan při mořském zálivu Po-chaj (Bohai) v provincii Che-pej (Hebei) na hranicích vlastní Číny a Mandžuska, končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 Čína ohlásila, že se našly dosud neznámé zbytky čínské zdi.
Xian
Je turisty jedním z nejnavštěvovanějších měst, které Čína má. Jedná se o historické město, které sloužilo od 12. století př. n. l. jako hlavní město jedenácti dynastiím. Xian byl výchozím bodem proslulé Hedvábné cesty. Na území Xianu a v jeho okolí se dnes nachází mnoho velice významných historických a kulturních památek z různých etap čínských dějin. Velká pagoda divoké husy, Malá pagoda divoké husy, Zvonová věž, Muzeum provincie Šen-si, Terakotová armáda. Dnešní Xian je důležitým centrem průmyslu, obchodu a turismu. V tomto hlavním městě provincie Shenxi (Šen-si) žije dnes přibližně 5 milionů obyvatel. Dodnes se ve městě dochovaly mohutné 14 km dlouhé hradby, které uzavírají centrum města do tvaru obdélníku.
Armáda terakotových bojovníků
Je jedna z největších zajímavostí, které Čína turistům nabízí. Její objev místním rolníkem při hloubení studny v roce 1976 patří mezi nejvýznamnější historické události 20. století. Dodnes bylo odkryto 8 099 soch z pálené hlíny (terakoty) vyhotovených v životní velikosti před více než 2 200 lety! Zobrazují vojáky seřazené do bojových formací - od lukostřelců přes kopiníky až po několik válečných vozů. Vojáci třímali přes 10 000 skutečných zbraní, které se díky zvláštní povrchové úpravě zachovaly v bojeschopném stavu dodnes, ale nejsou vystavovány. Rysy a postavení bojovníků se liší, vypadají každý individuálně. Sochy byly původně nabarveny a vyrobeny podle nejlepších žijících vojáků své doby. Věřilo se, že toto vojsko bude mít císař k dispozici i po smrti.
Šanghaj
Čína má hlavní město Peking, ale největším městem je Šanghaj (Shanghai), ve kterém žije na ploše 5 800km2 téměř 14 milionů obyvatel a tento počet má neustále prudce stoupající tendenci. Moderní velkoměsto leží na soutoku řeky Huangpu Jiang a známé Dlouhé řeky, jen kousek od Jihočínského moře. Šanghaj byla původně malá rybářská vesnička, v průběhu staletí se mohutně rozrůstala a dnes představuje finanční a hospodářské centrum země. V Šanghaji je na mnoha místech vidět, jak se mísí minulost s moderní realitou. K vidění jsou zbytky zanikajícího starého čínského města, ale také britská a francouzská koloniální architektura. I přesto, že je Šanghaj poměrně bohatá co do počtu historických památek, zdaleka nepůsobí tak pokojně jako Peking. Její tvář je mnohem modernější, dynamičtější, honosnější a více prozápadní. V Šanghaji jsou k vidění všudypřítomné mrakodrapy, obchodní a administrativní centra a také nekonečné davy lidí, které neustále někam spěchají. I když Šanghaj nenabízí zdaleka tolik významných historických památek jako hlavní město, svůj půvab má určitě také. Najdete zde mnoho příjemných restaurací či krásně upravených parků, které jsou vhodným místem k odpočinku a úniku před ruchem velkoměsta. Ti z vás, kteří obdivují moderní techniku, mají možnost svézt se nejrychlejším magnetickým vlakem na světě, který spojuje centrum města s letištěm a dosahuje běžné cestovní rychlosti přes 400 km/h.
Kunming - Město věčného jara
Město se nalézá na jihu Číny v provincii Yunnan. Město, obklopené horami, se rozkládá ve výšce 1 900 m blízko jezera Dian Chi.. I přes rozsáhlé změny v nedávné minulosti si město stále zachovává specifický charakter, který je umocněn i díky multietnickému složení obyvatelstva. Vedle Číňanů zde žijí i kmeny Bai, Yi, Hui, Miao a Hani. Ve městě je zajímavý chrám Yuantongsi, park Zeleného jezera či věž Daguanlou.