Fidži

Hlavní město Fidži. Nachází se na jihovýchodním pobřeží Viti Levu, v centrálním obvodu. Je komerční i politické centrum a největší obydlená oblast Jižního Pacifiku kromě Austrálie a Nového Zélandu. Ačkoliv Suva leží na poloostrově, je téměř celá obklopena mořem. Pobřeží je lemováno mangrovými porosty. Velká část centra města je vybudována na mangrovníkových bažinách. Na Viti Levu najdete dlouhé divoké pláže, nejznámější je oblast Coral Coast s bohatými korálovými útesy a jednou z nejhezčích světových pláží Natadola Bay u hotelu Intercontinental Fiji.  Výjimečnost Fidži spočívá v malých ostrůvcích Mamanuca Islands, vzdálených zhruba hodinu a půl jízdy rychlým velkým katamaránem nebo Yasawa Islands, vzdálených zhruba 3 hodiny plavby lodí. Kouzelný je rovněž Taveuni Island dosažitelný asi po hodinovém letu. 

 

Třetí největší město na Fidži. Leží na západní straně hlavního ostrova Viti Levu. Většinu obyvatel tvoří Indové a Fidžijci. Město je centrem hinduismu a islámu. Chrám Sri Siva a Subramaniya.

Skládá se ze šesti hlavních ostrovů a řady malých ostrůvků. Souostroví je vulkanického původu, velmi hornaté s vrcholky dosahujícími od 250 – 600 m.n.m. Největší ostrovy jsou Yasawa a Round Island.

Ostrovy Mamanuca nebo Yasawa jsou malé, na každém je většinou jeden hotel a ten je tvořený jen asi 30 bungalovy. Ostrovy jsou zelené, s kopcem výšky 50 – 100 metrů, kam se dá po strmé cestě vyjít, obklopené několika plážemi z bílého písku. Moře s průzračnou vodou se vyznačuje aktivním podmořským životem. Hlavní atrakcí, v Mamanuca Group, je neobydlený Tom Hanks Island, kde se točil film Trosečník (Cast Away) a v Yasawa Group ostrov Blue Lagoon, kde se natáčel film Modrá laguna. Můžete se skvěle potápět a vyjet si s rybáři na ryby. Strava je založená na darech moře a rybách v místní úpravě. 

Ostrovy byly osídleny před více než 3 000 lety. První obyvatelé Fidži přišli z jihovýchodní Asie dlouho před prvním kontaktem s evropskými průzkumnými výpravami v 17. století. Natrvalo se zde Evropané usadili až v 19. století. Ostrovy přešly pod britskou správu jako kolonie v roce 1874. V roce 1970 získaly nezávislost. V roce 1987 došlo k porušení demokratických principů, během dvou vojenských převratů, nepokoji vyvolanými sílícím vlivem indo-fidžijské komunity. V roce 1990 Ústava uzákonila fidžijskému etniku kontrolu v zemi, avšak vedla k silné emigraci Indů. Silný populační úbytek měl za následek ekonomické obtíže, ale byla zajištěna převaha Melanésanů. Dodatky uzákoněné v roce 1997 upravily ústavu do více spravedlivé podoby. Svobodné míruplné volby v roce 1999 skončily vládou vedenou Indo – fidžijci. O rok později byla sesazena převratem vedeným konzervativním fidžijským nacionalistou Georgem Speightem. Demokracie byla obnovena koncem roku 2000 a Laisenia Qarase, který vedl prozatímní vládu, byl zvolen premiérem. Fidžijské členství ve Společenství národů bylo pozastaveno v návaznosti na protidemokratické aktivity spojené s pučem z roku 2000. Vzhledem k velikosti země má Fidži mimořádné ozbrojené síly. Domorodí obyvatelé si zachovali svoji kulturu. 5. prosince 2006 zde došlo k vojenskému převratu, při němž armáda pod vedením Franka Bainimaramy svrhla údajně slabou zkorumpovanou vládu Laisenia Qaraseho, která vzešla z demokratických voleb v květnu 2006. Frank Bainimarama dočasně převzal veškeré prezidentské pravomoce a slíbil brzké uspořádání demokratických voleb, ale jejich termín neupřesnil. 4. ledna 2007 předal presidentský úřad zpět Ratu Josefa Iloilovi a následující den byl ustanoven dočasným předsedou vlády. Okolní státy i mezinárodní organizace považují puč za nezákonný a země byla kvůli němu vyloučena z Commonwealthu.

Fidži patří k nejrozvinutějším státům Oceánie. Na ostrovech Viti Levu a Vanua Levu se nacházejí ložiska zlata. V zemi jsou také ložiska stříbra a měděných rud. Průmysl není příliš rozvinutý. Vyrábí se hlavně cement, barvy, laky a oděvy. Nejrozvinutějším odvětvím je potravinářský průmysl, ve velkém zde pracují cukrovary, pivovary a závody na zpracování ryb a tabáku. Export cukru a rostoucí turistický ruch, s 300 000 až 400 000 turisty ročně, jsou hlavními zdroji zahraničního obchodu. Zpracování cukru obnáší jednu třetinu průmyslových aktivit. Dlouhodobé problémy jsou nízké investice a problematická vlastnická práva. Zemědělství hraje důležitou roli v ekonomice Fidži, zaměřuje se především na pěstování cukrové třtiny. Pro vývoz se pěstuje zázvor, tabák, kakao, kaučuk a káva. Z produktů se vyváží kokosový olej a kopra. Pro potřeby státu se pěstují banány, citrusy, rýže a hlízovité rostliny. Chovají se prasata, skot, koně a kozy.

Populace Fidžijců se dělí na původní Fidžijce a míšence polynéských a melanéských předků (54.3%), a indo-fidžijské potomky smluvních dělníků přivezených na ostrovy Brity v 19. století. Procento populace indických potomků se výrazně snížilo během posledních dvou desetiletí vlivem emigrace. Okolo 1,2 procent jsou Rotumané – domorodci z ostrovů Rotuma, jejichž kultura má mnohem víc společného se zeměmi jako Tonga nebo Samoa, nežli se zbytkem Fidži. Jsou zde též malé, ale ekonomicky významné, skupiny Evropanů, Číňanů a dalších menšin. Vztahy mezi Fidžijci a Indo-fidžijci byly často pokřivené a napětí mezi oběma komunitami ovládlo politiku poslední doby. Úroveň napětí kolísá mezi rozdílnými regiony země.