Kyrgyzstán

Jednou z největších přírodních atrakcí státu Kyrgyzstán je jezero Issyk Kul, nacházející se na východě země a lze sem dojet autobusem či taxíkem z Biškeku. Jméno tyrkysově zabarveného jezera znamenající v kyrgyzštině Teplé jezero má svůj původ v kombinaci několika faktorů: extrémní hloubky jezera, termální aktivity a mírné salinity, které mají za následek to, že jezero nezamrzá a ovlivňuje okolní klima mimo jiné i tím, že přináší hojné srážky a dává vzniknout něčemu na způsob oázy. Fauna v okolí jezera je neuvěřitelně rozmanitá, můžete tu potkat např. ovce marco polo, kozorožce ibexy, divočáky, sněžné leopardy, brodivé ptáky ibisbilly, divoké kočky manuly, velekury himalájské, divoké husy, volavky, bažanty, krocany, černé jeřáby a další ... Rozlohou 170 x 70 km jde o druhé největší vysokohorské jezero na světě - po jezeru Titicaca v Jižní Americe. Zejména severní pobřeží je dnes velkou turistickou zónou s poměrně rozvinutou sítí služeb pro turisty (na poměry v regionu).

Je hlavním a zároveň i klasickým moderním městem v sovětském stylu s mramorovými budovami a bulváry, které zdánlivě činí město mnohem větším než jen pro 700 000 obyvatel. Centrem je náměstí Ala - Too s pomníkem Erkindik (Svoboda), na jehož pozadí se nachází krychlovitá budova historického muzea. Za muzeum potom byla přemístěna socha Lenina, která stála do roku 2003 na centrálním náměstí. Určitě lze doporučit i návštěvu muzea Frunze, kde je rodný dům bolševického dobyvatele Střední Asie a rozsáhlá expozice k dějinám revolučního hnutí v Kyrgyzstánu.

Příjemným rozdělením dlouhé pozemní cesty mezi Biškekem a Oshe může být výlet do biosferické rezervace Sary Čelek, která je chráněná i v rámci UNESCO. Z města Taš Kumyr je to k bráně parku ve vesnici Arkit 70 km, ale dalších 15 po sjízdné cestě je to k jezeru, je tedy rozumné zajistit si odvoz až tam. Tipem na výlet je určitě přechod na východ přes sedlo Kuturma k jezeru Kara Suu, které je obklopeno zelenými pastvinami. Snazší variantou je sestup podél stejnojmenné řeky zpět k silnici na Taš Kumyr, atraktivnější a náročnější je ale určitě přechod k severu, přes dvě třítisícová sedla Kara Kulža a Čijin Taš se dá sejít na severní stranu pohoří do Leninpolu nedaleko města Talas.

2 500 let staré město Osh leží na jihu na hranici států Kyrgyzstán - Uzbekistán. Dominuje mu posvátný vrch v tvaru na zádech ležící těhotné ženy, ke kterému často přicházejí bezdětné ženy, aby si vymodlily plodnost. Kromě jiného tu najdete i lokální muzeum a starý bazar s jedinečnou trhovou atmosférou. Dominantou města je tzv. Šalamounova hora, na které je podle místní pověsti pohřben sám legendární král a údajný zakladatel města.

Severně od města Osh sídlí město Uzgen, kde najdete mauzoleum, kde prý leží tělo kyrgyzského národního hrdiny - Manasa. Dnes proslulo jako centrum pěstování rýže v Kyrgyzstánu. Minaret byl možná používán i pro obranu města. V Uzgenu proběhl v roce 1990 konflikt mezi Uzbeky a Kyrgyzy.

Tato dávná obchodní cesta byla využívaná kupci hedvábí v období od 2. do 14. století, táhne se ze severní Číny přes pouště a hory až ke Kaspickému či Středozemnímu moři. Kyrgyzstán se může chlubit částí této stezky a hlavním lákadlem této části hedvábné cesty je neuvěřitelná horská příroda.

Džengiš Čokusu je se 7 439 m nejvyšší horou nejen státu Kyrgyzstán, ale také celého pohoří Ťan Šan. Nachází se na východě země na hranici s Čínou, jihovýchodně od jezera Issyk-kul a 16 km jihozápadně od druhé nejvyšší hory pohoří Chan Tengri.

Rybí trhy v Balykčy nebo turistický resort Čolpon Ata bývají nejčastějšími zastávkami na severní straně jezera Issyk Kul, jehož hladina je ještě o pár metrů výš než vrchol Sněžky a z horských jezer je rozlohou větší jen andské Titicaca.

Mezi jezerem Issyk Kul a kazašskou hranicí se nachází pohoří Kungej Alatau, které skýtá několik trekových možností. V západní části se nabízí trek údolím řeky Čong Kemin s následným přechodem přes 3890 metrů vysoké sedlo Kok Ajryk na jih směrem ke „kyrgyzskému moři“. Přes sedlo vede i silnice spojující Issyk Kul s kazašským Almaty. Ovšem i na kyrgyzské poměry je to silnice jen s velkou dávkou fantazie – sedlo je sjízdné jen pár měsíců v roce, po cestě je několik hlubokých brodů, hrozí závaly, a navíc na cestě není oficiální hraniční přechod. Přejezd sedla Kok Ajryk ale může být zajímavou výzvou pro jízdu na horském kole.

Další vhodný přístupový bod do Kungej Alatau se nachází o pár desítek kilometrů východněji. Nad vesnicí Grigorievka je soutěska řeky Čong Ak Suu. Přímo v ní je široká nabídka atraktivních služeb turistům (předražené šašliky, svezení na koni, kýčovité suvenýry, fotka s dravcem na ruce...), je tedy rozumné ji co nejrychleji projet a začít túru až na zelených planinách nad soutěskou, kde se dá proti proudu řeky Čong Ak Suu pokračovat mezi kyrgyzskými jurtami dál.

Pro návrat k Issyk Kulu můžete přejít přes sedlo Kum Bel (3 598 m) do vesnice Korumdu. Nároční vysokohorští turisté mohou podél Čong Ak Suu pokračovat proti proudu až takřka k jezírku, z něhož řeka vytéká, a přes čtyřtisícové sedlo Ak Suu přejít do už zmíněné doliny řeky Čong Kemin. Na sestupu je ale nutné překonat ledovec, na němž se podmínky rychle mění, ale neleží-li na něm sníh, jde ho relativně bezpečně přejít i bez ledovcového vybavení. Odměnou za nesnáze je pak nádherně modré jezero Džasyl Kel. Několikakilometrová zacházka k němu nepochybně stojí za to, ale je třeba se po sestupu z ledovce držet na pravém břehu řeky.