Laos

Dřívější hlavní město Laosu, dnes kulturní dědictvím na seznamu UNESCO. Rozprostírá se na levém břehu Mekongu u soutoku s řekou Nam Khan. Dnes je hlavním městem Laosu Vientiane, které leží 425 km od Luang Prabang. Město je střediskem obchodu s rýží, kaučukem a teakovým dřevem.

Cestou mezi Vientianem a Luang Prabangem leží městečko Vang Vieng, kde si můžete pronajmout kolo a objet místní skalní útesy s mnohými jeskyněmi, např. jeskyně Phu Kham.

Hlavní město Laosu, v porovnání s ostatními hektickými městy jihovýchodní Asie má velmi uvolňující atmosféru malého města. Je nazýváno jako největší vesnice světa. Vítězný oblouk - Vítězný oblouk, neboli v přepisu z laoštiny Patouxai, byl postaven v letech 1958 - 1968 jako památník bojovníkům druhé světové války a bojovníkům za nezávislost na Francii z roku 1949. Financování stavby šlo z amerických peněz a byl použit beton, původně určený k vybudování nového letiště. Po zaplacení vstupného můžete jedním ze sloupů vystoupat na vrchol Památníku. Ve vnitřním prostoru oblouku (myšleno v patře) jsou prodejci se suvenýry a oblečením. Kolem oblouku je menší park. Místo je v pěším dosahu z centra města, vzdáleno necelé 2 km

Planina džbánů, tři přístupné planiny z pěti, na kterých se nachází největší záhada Laosu. Je zde rozeseto několik set kamenných džbánů o různé velikosti až do 1 000 kg. Samotná víka mají 500 kg. Nejtěžší džbán má 6 tun. Džbány se liší tvarem i velikostí. Některé jsou dodnes řádně zachované, ostatní utrpěly poškození díky svrženým americkým bombám na toto území. Mystický komplex Vat Phou a krásná příroda Vápencových skal u Vang Vieng - pokud do Laosu zavítáte, tak se rozhodně musíte projít po troskách chrámového komplexu Vat Phou, které se roku 2001 také dostalo na seznam světového dědictví UNESCO. Více než tisíce let staré buddhistické a hinduistické stavby v sobě mají úžasnou duchovní atmosféru dávno minulých věků. Opravdovou turistickou „mekkou“ Laosu a takovým St. Tropez Asie, je malé městečko Vang Vieng. Sjíždění řeky na pneumatikách, krasová krajina, sakrální kláštery, pravá rýžová whisky, dobrodružný tep zvuku okolní džungle a vápencové jeskyně jsou tím, co sem láká lidi z celého koutu naší planety.

Izolovaných vesnic kmene Akha spolu s vesnicemi dalších kmenů v provincii sousedící s Čínou rapidně ubývá. Ty kácí lesy a vystěhovávají původní obyvatele, kteří do té doby žili v harmonii s přírodou a živili se pěstováním rýže, koření a chovem domácích zvířat pro vlastní potřebu. Jedny z posledních izolovaných vesniček lze dosud navštívit za doprovodu průvodce a ve vesnicích je možno i přespat. Obyvatelé kmene Akha pocházejí z Yunnanu a tibetských oblastí a jejich legenda vyprávějící o velké migraci je předávána ústně při tradičních obřadech. Životy kmene Akha se řídí nepsanými, ale formálně uznávanými tradičními vzory chování. Kiu Kacham a Kasi - cesta z Luang Prabangu do Vang Viengu znamená nezapomenutelnou jízdu s výhledy, které berou dech. Po cestě se setkáte s neuvěřitelně milými lidmi, kteří ve vás nechají hluboký dojem, přestože Kiu Kacham ani Kasi nejsou turistické destinace a zvláště večer je v nich klid a ticho. Kasi leží v úrodném údolí posetém zajímavými vesničkami minoritních kmenů a je zde dokonce oblast velkých jeskyní.

Rozkládá se 120 km jihovýchodně od Kchun-mingu v Číně. Shi lin je přírodní úkaz, který vznikl klesáním hladiny pravěkého moře. Před více než 250 000 000 lety ležela tato oblast na dně moře a byla obydlena množstvím organismů s vápenatými schránkami, které si zde nerušeně stavěly své kolonie. Ty postupně srůstaly a v okamžiku, kdy moře ustoupilo, zůstala po nich v dnešní nadmořské výšce okolo 1700-2000m vápencová vrstva.

Kultura má většinou náboženský charakter, je prostoupena obrazem Buddhy a waty (chrámy, kláštery). Pro návštěvu chrámů a posvátných budov se předpokládá slušné oblečení a zouvají se boty. Tradičním uvítacím gestem jsou dlaně sepjaté před tváří nebo hrudníkem. Dotýkat se něčí hlavy, stejně tak jako ukazovat na někoho prstem nebo na Buddhův obraz je tabu. Většina obyvatel žijících v nížinách vyznává hínajánový buddhismus, nazývaný též theravada. Mnoho laoských mužů se dočasně na několik týdnů stane mnichy. Po roce 1975 byl buddhismus zakázán ale v roce 1992 byl s několika úpravami přijat zpět. Mniši ale dostávají školení ze základů komunismu a nesmí prosazovat některé praktiky, třeba animistické uctívání duchů (phii) aj. Stejně jako třeba v Thajsku je i v Laosu lidový buddhismus promísen s mnoha takovými prvky animistmu. Mimo údolí řeky Mekong je phii kult obzvláště silný mezi kmenovými Thaji, žijícími ve vysoko položených říčních údolích. Horské kmeny především Hmong a Mien praktikují i animismus a uctívání předků. 

Doprava v Laosu je dost chaotická. Většina obyvatel zde jezdí na motorkách, uvidíte zde i malé děti, které řídí motorky. Ale pro cestovatele jsou autobusy dost drahé. Kdekoliv se půjčují motorky a kola, a půjčovné je poměrně levné. Silniční síť je velmi rozvinutá. V Laosu se jezdí na pravé straně. Cestovatelé by se měli vyhnout vysokým rychlostem zvláště ve vesnicích a městech, neboť na cestách se objevuje kterákoliv zvěř, domácí zvířata, ale také velké díry v silnici.