Libanon

Libanon je malá hornatá země ležící ve východním středomoří s pobřežní hranicí v délce 225 km. Ačkoliv se země nachází u moře a nedaleko je syrská poušť, v libanonském pohoří jsou v zimě vhodné podmínky pro lyžování, hlavně díky až 3 000 m vysokým horám. V pohořích Libanon a Antilibanon, rozdělených údolím Bikáa, se vyskytují vzácné a chráněné zbytky cedrových lesů. Libanonu se říká země cedrů a cedr je zobrazen na státní vlajce. Více než polovina území je položena výše než 1 000 m n. m.

Je hlavním městem Libanonu s asi 1 milionem obyvatel. Je jedním z nejstarších sídlišť na světě, což dokazují pravěké nálezy. Jedná se o bankovní, obchodní a finanční centrum s osmi univerzitami, z nichž je nejznámější Americká univerzita. Největší rozmach prožil v 1. století př.n.l. za okupace Římany pod vládou Pompejí. Mnoho památek zničily letecké útoky v dlouhé občanské válce. Dnes tu z památek nalezneme například Muzeum americké univerzity, Sursockovo muzeum, nebo tzv. Holubí skály - dominanta přímořské oblasti Raouché. Některé budovy podél tzv. zelené linie oddělující během občanské války znepřátelené muslimy a křesťany jsou stále v rozbombardovaném stavu. Centrum Bejrútu spolu s jeho starými trhy, ale i novým finančním centrem, bylo zcela zničeno. Nezbylo než jej srovnat se zemí a začít znovu stavět. Bývalé hlavní náměstí Place des Martyrs je dnes obrovskou zastavěnou plochou pomalu se zaplňující barevnými domy v evropském stylu. K příjemným místům na odpočinek patří četné parky, ve čtvrti Achrafiye je příjemné se procházet v uličkách a la Montmartre z počátku 20. století. V roce 1991 byl podepsán mír. V centru byly sutiny obchodních domů a administrativních budov. I 20 let po válce jsou rány stále vidět. Centrum je sice opravené, v létě roku 2006 v druhé libanonské válce byly ale Izraelem bombardovány jižní čtvrtě ovládané Hizballáhem. Časté jsou taky atentáty na významné politické osobnosti, ten nejznámější se odehrál v únoru roku 2005 - atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího v západním Bejrútu u hotelu St. George. Tento akt vedl k tzv. Cedrové revoluci a stažení Syrských vojsk z Libanonu

Je jedno z nejnádhernějších archeologických míst, které vám Libanon nabízí a s jedním z nejzachovalejších antických komplexů na světě. Historické město založené Féničany má jednu z největších akropolí na světě. Historické centrum tvoří křivolaké uličky s mnoha restauracemi. Ve městě samotném se nachází Venušin chrám z 3. století. Blíže města se nachází menší antické divadlo Odeon určené pro čtení textů a básní. Neuvěřitelně velké kamenné bloky v komplexu akropole pocházejí z lomu na jižním okraji města. Dlouhý kámen, jenž je uprostřed lomu napůl zabořen do země má rozměry 21,5×4×4,5 m a váží 2 000 tun. Jde o největší kámen na světě, který měl pravděpodobně určené místo někde v nedokončeném Jupiterově chrámu.

Je druhé největší město a zároveň největší přístav této země. Nachází se 85 km severně od Bejrútu a může se pochlubit velmi bohatou historií. Největšího rozkvětu dosáhl za dob Řeků. Moderní čtvrtě jsou sídlem bank a kancelářských budov. Staré město je ovlivněno křižáckými nájezdy. Z této doby pochází také nejzajímavější památka Tripolisu, katedrála sv. Víta ze 12.st. Samotné staré město Medina je tvořeno úzkými křivolakými uličkami s obchodníky a řemeslníky. Z dalších památek je tu k vidění pevnost Kalaat Sandžil neboli pevnost Raymonda de Saint-Gilles ze 12. století. Z nádvoří pevnosti se lze dostat do mnoha tunelů a také na střechu. Ve starém městě se nachází také spousta mešit s madrasami (školami), tržišť - súky a lázní - hammamů, jak funkčních tak i nefunkčních. Tripoli je známé svou tradicí výroby mýdla. Podle některých autorů bylo mýdlo dokonce vynalezeno právě zde. I pokud by to nebyla pravda, před 200 lety bylo libanonské mýdlo v Evropě velmi ceněno, především pro svůj vysoký podíl olivového oleje, medu a vonných olejů.

Je starověké fénické město v Libanonu na pobřeží Středozemního moře. Novodobé město se stále jmenuje Sur. Název tohoto města znamená Skála. Město bylo založené v třetím miléniu před Kristem. Týrská skladiště byla ve starověku centrem celého tehdejšího světa. Týrští obchodníci byli první, kdo se začali ve větším měřítku plavit po Středozemním moři a založili své kolonie na pobřeží blízkých ostrovů Egejského moře, Řecka a severního pobřeží Afriky - v Kartágu, Sicílii a Korsice, Hispánii a dokonce až za Héraklovými sloupy v Cádizu. V dobách krále Davida bylo ustanoveno přátelství mezi týrskými králi a Židy. Týros se skládal ze dvou rozdílných částí - skalní pevnosti na pobřeží, tzv. Starého Týru a města vybudovaného na malém skalnatém ostrůvku necelý kilometr od pobřeží. Tato pozice umožňovala velmi dobrou obranu celého místa.

Malé přístavní město Sidon, které leží mezi Bejrútem a Tyre, vábí turisty přímořským zámkem, který byl postavený z římských ruin a v současnosti poskytuje přístřešek pro místní trh. Je to třetí největší město v Libanonu a dnes je hlavním městem Jižního gubernátu. Město leží na středomořském pobřeží, asi čtyřicet kilometrů severně od Tyru a čtyřicet kilometrů jižně od libanonského hlavního města Bejrútu. Jméno města znamená rybolov. Má kolem 200 000 obyvatel, převážně muslimských sunnitů a šíitů, z křesťanů jsou zde zastoupeni řečtí ortodoxní a maronitští katolíci.

Nedotčená příroda, spolu se spoustou ve skalách vytesaných klášterů a pousteven, dělají z údolí Qadisha jedno z nejzajímavějších míst. Libanon láká turisty k návštěvě i díky této památce. Slovo Qadisha je odvozeno od semitského významu pro svatý, jde tedy o Svaté údolí. Maronité, zvláštní odnož křesťanů, se sem začali uchylovat už v 5. století n. l., odkdy zde také začínají vznikat kláštery, kostely a poustevny. Maronité dodnes žijí ve vesničkách vypínajících se nad údolím

S typicky rozložitými větvemi vypadá posvátný strom opravdu zvláštně. Jeho netradiční vzhled ale láká lidi spíše dnes. V dávných dobách si získal oblibu jako hlavní vývozní artikl. Jeho dřevo se dováželo do všech okolních říší. Dnes už cedrů výrazně ubylo, o to více mají zastánců a ochránců. Existují organizace, které mají jako hlavní náplň činnosti udržet v Libanonu tuto dřevinu v hojné míře. Daří se jim to především v Bšaré, místě posetém cedrovými porosty, v nichž nejstarší kusy přežily podle odhadů odborníků dva tisíce let. Jejich repliky a spoustu dalších suvenýrů s tematikou cedrů najdeme v zemi nepočítaně.