Mongolsko, oficiálním názvem Stát Mongolsko, je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem a na jihu s Čínskou lidovou republikou. Mongolsko je státem s nejnižší hustotou zalidnění na světě. Velkou část Mongolska pokrývají stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. Kromě vývozu vlněných tkanin (například kašmíru) a výrobků z kůže je důležitou složkou hospodářství těžba nerostných surovin (wolfram, hnědé a černé uhlí, měď, ropa). Hlavním městem je Ulánbátar, jehož 900 tisíc obyvatel představuje jednu třetinu populace země. Dalšími městy jsou například Erdenet, Darchan a Čojbalsan. Území Mongolska se rozkládá na části území tzv. Vnějšího Mongolska, zatímco tzv. Vnitřní Mongolsko je dnes jako autonomní oblast součástí Čínské lidové repubiky.
Ulánbátar
Často též označované jako Ulan Bator nebo krátce UB, hlavní kulturní, hospodářské, obchodní i politické centrum státu. Prezident má svou rezidenci za městem pod posvátnou horou Cecégün (2256 m) v horách Bogd Úl. Vnitřek města je převážně tvořen sídlišti s panelovými domy, které nahradily historické budovy i kláštery. Za centrem se rozkládají rozsáhlá jurtoviště. Ve městě se nachází Muzeum dějin přírody mimo jiné i se sbírkou dinosauřích koster, kterých bylo v Mongolsku nalezen bezpočet. Ve sbírce najdeme i úplnou kostru Tyrannosaura rex. Z historických budov je zde k vidění několik zbývajících buddhistických chrámových muzeí a funkční Gandanský klášter s asi 150 mnichy. Zimní palác Bogd Khan ze začátku 20. století, byl domovem osmého žijícího mongolského Budhy a posledního mongolského krále Jebtzun Damba Hutagt VIII, dnes je zde muzeum.
Chustajn Nurú
Přírodní rezervace 90 km západně od Ulánbátaru, kde se od roku 1992 provádí reintrodukce (navrácení) koně Převalského zpět do přírody, kde někdy v 60. letech vyhynul.
Hradby kláštera Erdenedzú
Klášter Erdenedzú byl založen v 16. století a ještě ve století 19. býval velikým a prosperujícím klášterem, kde žilo kolem tisícovky mnichů. Ovšem po zrodu Mongolské lidové republiky a zejména během vlády Čojbalsana ve 30. letech 20. století byl klášter zrušen a téměř beze zbytku zbořen. Hradby se sice zachovaly, ale uvnitř zůstalo z někdejší slávy jen několik budov
Gobi
Je jedna z nejstarších a největších pouští světa, ale oproti ostatním suchým oblastem má několik nepravidelností, které jí od ostatních značně odlišují. Rozkládá se v severní Číně a jižním Mongolsku. Poušť je ohraničena pohořím Altaj a travnatými stepmi Mongolska na severu, Tibetskou náhorní plošinou na jihozápadě a Velkou Čínskou nížinou na jihovýchodě. Gobi zaujímá 1 300 000 km2 a řadí se tak mezi jednu z největších na světě. Další primát si Gobi drží vzhledem ke svému geografickému postavení, neboť jde o nejseverněji položenou poušť na zemském povrchu. Do dnešního dne se jedná o velmi málo prozkoumanou část světa. Zabírá přibližně 30% plochy státu Mongolsko a velké oblasti Číny. Rozkládá se v pánevní oblasti, která je situována do nadmořské výšky přes 1000 metrů, což se projevuje na teplotách zde panujících.
Orchon gol
Je nejdelší řeka, kterou Mongolsko na svém území má. Je 1124 km dlouhá a povodí má rozlohu 132 800 km². Pramení v Changajských horách a teče převážně v úzké dolině, která má místy charakter kaňonu. Vytváří zde vodopád vysoký přibližně 20 m. Na středním toku je dolina stále hluboká a členitá. Na dolním toku, kde řeka opouští hory, se dolina rozšiřuje na 100 až 150 m. Ústí zprava do Selengy (povodí Jeniseje).
Kharkhorin (Charchorin)
Za doby Čingischána hlavní město. Vzniklo v 11.století a hlavním městem zůstalo pouhých 40 let, poté bylo přesunuto do Pekingu. V 16. století zde na zbytcích města vznikl první mongolský buddhistický lamaistický klášter Erdene Zuu, který byl také téměř zničen za dob komunismu. Tvořilo ho původně 60 -100 chrámů a přes 300 jurt a obývalo na 1000 mnichů. Dnes zbyly pouze 3 chrámy. Klášter je obehnán typickou zdí, po roce 1990 po pádu komunismu by znovu otevřen a jeho památky, které byl uschovány v okolních horách nebo u místních lidí, byly dodány zpět. Uvnitř se také nachází jedna z velkých želv - symbol věčnosti - 4 želvy určovaly kdysi hranici města.
Changaj nurú
Je pohoří v západním Mongolsku nacházející se přibližně 400 kilometrů západně od Ulánbátaru. Masiv se zdvihá z Mongolské vysočiny a klesá na severovýchod přes údolí řeky Ider do rozsáhlého údolí Selengy. Ve směru východ a jihovýchod navazuje na poušť Gobi. V masivu Changaje pramení řeka Orchon.
Jezero Hövsgöl
Je jedním z nejpůvodnějších vodních ploch v Asii a najdete ho na severu státu Mongolsko. Rozkládá se v mezihorské tektonické propadlině, která je protáhlá ze severu na jih. Má rozlohu 2620 km², je 134 km dlouhé a maximálně 35 km široké. Leží v nadmořské výšce 1645 m a dosahuje hloubky 238 m. Je to nejhlubší mongolské jezero. Mezi sladkovodními jezery se řadí na 14. místo na světě a objem vody 381 km³ tvoří 1-2 % světových zásob.
Chujtnij orgil
Vyšší vrchol vám Mongolsko nenabídne. Nachází se blízko západní hranice země, v pohoří Mongolský Altaj. Nadmořská výška vrcholu je 4374 m. Vrchol hory je trvale pokrytý sněhem. Je součástí horského uzlu Tavan Bogdo-uul, ve kterém se nachází další čtyři významné hory: Nairamdal orgil, Bürged Uul, Naran Uul, Ölgii Uul.
V místě zvaném Bajandzag ukrývá poušť Gobi další ze svých klenotů – fantastické rudé „útesy“ či tyto skalní sloupy. Ovšem Bajandzag se neproslavil samotnými skalami, nýbrž tím, co se zde našlo. Jde o jedno z nejznámějších světových nalezišť koster pravěkých dinosarů a dokonce i kompletních zkamenělých hnízd plných dinosauřích vajec.
U pastevců v jurtě
Mongolští pastevci se prý rádi navštěvují, kdykoliv k tomu mají příležitost. Asi je to tím, že těch příležitostí v nekonečných prostorách Mongolska nebývá mnoho. Takže když se poštěstí, je to vždy výjimečná událost. Proto se prý také na návštěvy nezvou, ale prostě rovnou přicházejí. Není třeba se ptát. Vstoupíte k někomu do jurty a jste na návštěvě.
Festival Nádam
Nádam je mongolský národní svátek, či přesněji festival, překvapivě podobný skotským Highland Games. Nejslavnější je hlavní Nádam konaný v polovině července v Ulánbátaru, ale svůj menší regionální Nádam slaví každé léto i spousta menších měst po celém Mongolsku. Během tohoto festivalu jde sice především o již zmíněné setkání jinak osamocených kočovníků, ale nosným prvkem Nádamu je několik sportovních soutěží: mongolský zápas, jízda na koni a lukostřelba.