Etiopie je druhá nejlidnatější a desátá největší země Afriky. Je to země přírodní i kulturní diversity, jejíž historie je ojedinělá ve své starobylosti a jedinečné pestrosti. Je také jedinou zemí v Africe osídlenou původním obyvatelstvem, která nebyla nikdy kolonizována. Její kultura se tak, zcela mimořádně, vyvíjela nezávisle na Evropě i arabských zemích a jediný vnější vliv plynul z obchodního styku, který byl však v režii domácích etnik.
Etiopie bohužel nemá od roku 1993 přístup k moři, a tento nedostatek vynahrazuje různorodostí jak kulturní, tak krajinnou. Nalezneme zde pouště i polopouště, deštné pralesy a savany, sladkovodní i solná jezera, pohoří se čtvrtou nejvyšší horou Afriky, jedno z nejníže položených míst na světě v severovýchodním Danakilu i prameny Modrého Nilu, který vytéká z nejvýše položeného velkého jezera v Africe.
S tím, jak se při cestě Etiopií každým dnem mění její krajina, mění se i její lidé a kultura. Na severu potkáme převážně křesťanské Amhary a Tigrejce, na východě žijí muslimští Oromové, Somali nebo Afarové a na jihu a jihozápadě animistické kultury oblasti Omo, kterých je zde několik desítek. Etnicky má Etiopie přes osmdesát různých kultur, hovořících více jak dvěma sty dialekty, které spadají do čtyř lingvistických skupin – kušitský, semitské, omotické a nilotické. Téměř dvě třetiny z 85 milionů obyvatel jsou křesťané, necelá jedna třetina muslimové a několik procent animistů, kteří tvoří etnicky nejbohatší jih země. Etiopie má 31 druhů endemických savců, desítky endemických ptáků a stovky bezobratlých, kteří ji dohromady činí jednou ze zoologicky nejzajímavějších a nejméně prozkoumaných oblastí Afriky. Je to východoafrický skvost, který čekal na své objevy až do začátku 90. let 20. století a který je ve své bohatosti na míle vzdálen nesmyslné mediální podobě vypouklých bříšek hladových děti, nebezpečnosti a nehostinnosti krajiny, která donedávna odrazovala jeho potencionální návštěvníky. Etiopie naopak pulsuje životem a je snad jednou z nejbezpečnějších oblastí na mapě Afriky a pro mnoho lidi, kteří ji jednou navštívili, se stala srdeční záležitostí a nutí je vracet se zpět, aby objevovali a porozuměli všem senzacím této úžasné země.
