Nepál - tam kde hory dávají dobrou noc

Nepál - země pro nepokojné duše, toužící zažít to sladké nekonečné putování klikatými stezkami od vesničky k vesničce, napříč horami i hlubokými údolími.
Dějiště stěhování národů a mísení jazyků, rozkvětu i následného úpadku kultur. Proto má na svém území nejvíce etnických skupin z celého subkontinentu, kam si každá přinesla své pověry, rituály, legendy a zvyky. A také se hodně slaví! Nepálské svátky jsou pestré, exotické a rozmanité, vynikají značným veselím. Ročně lidé oficiálně „proslaví“ skoro dva měsíce.
Nepálský náboženský panteon doslova přetéká bohy, bůžky i démony ovlivňujícími pozemský život, jež je nutno uctívat a skládat jim obětiny. Nepálci nejenom, že si vzali božstva hinduistická, ale „přivlastnili“ si i buddhistická a vymysleli i místní variace svatých. Ono vlastně nezáleží odkud ten který bůh přišel, ale zda-li uctívání a hlavně plnění modliteb „funguje.“
„Žijící bohyně“ Kumárí – možná jedno z živoucích vtělení Šivovy manželky Parvátí. Ve skutečnosti nedospělá dívka obklopená přepychem a služebnictvem, objevující vnější svět pouze z nosítek, protože se chodidly nesmí dotknout země. Dívka je vybírána na základě tělesných znaků a zvláštního pohovoru. Žije v izolaci uvnitř káthmándského paláce a ven bývá vynášena jen na nosítkách během šesti svátků. Svou vlastní „živou bohyni“ mají i další města a obce v Nepálu.
Velká Machendranathova pouť – nejdelší, nejstarší, nejvelkolepější káthmándský svátek. Dřevěná santálová socha božstva je rituálně omyta a je pro ni připraven obrovitý dřevěný vůz, doslova pojízdný chrám vysoký přes deset metrů. Desítky mužů táhnou za provazy v neuvěřitelné tlačenici, aby ohromný povoz dostali na určené místo, kde probíhají další oslavy, obětiny a ceremonie.
Stovky černých samců koz, slepic a prasat končí svoji životní pouť v obětišti v Dakšinkálí. Bez zábran se zde odehrávají rituální hinduistické praktiky k usmíření krvelačné bohyně Kálí. Nevykastrovaní samci jsou podřezáváni před zraky veřejnosti a proužky krve kropí nejenom sochy božstev, ale i celou svatyni a bosé nohy lidských aktérů.
Nepálská města se mohou pochlubit jedinečnou středověkou architekturou, pro niž jsou typické pagody někdy i pětipatrové, zdobené fantastickými dřevořezbami. Bystrým očím neunikne erotická tématika!
Nepál nikdy nebyl kolonizován! Je to pohostinná, optimistická země s obyvateli hrdými na vlastní nezávislost.
Nepálský kalendář je o 57 let posunutý dopředu vzhledem k našemu letopočtu. Nepál, který vzdoroval kolonizaci, si uchoval i tradiční čas. Některé hlasy ale volají pro sjednocení se světovým.
Nejkrvavějším královským masakrem v nepálských dějinách je večer 1. června 2001, kdy korunní princ Dípéndra samopalem Heckler & Koch MP5 a puškou M16 vyvraždil svou rodinu - krále, královnu, sedm dalších rodinných členů a nakonec zastřelil i sebe. Veřejnosti byla celá událost tajena a o tragédii se obyvatelé dozvěděli až ze zahraničních médií. Násilný akt uvrhl Nepál do hluboké krize a národ utrpěl těžkou ránu, která se špatně hojí.
Nepál patří k nejchudším zemím světa, přestože na jeho území je nejvyšší hora světa, na kterou chodí nejdražší expedice, pro které nosí nůše s provazem přes čelo ti nejchudší nosiči jen v sandálech. Je to země kontrastů, úrodných nížin i ledovcových stěn, zelených džunglí i pustých náhorních planin, mohutných ledovcových splazů i pražícího slunce.
Rozlohou 147 000 km2 je Nepál jen o trošku větší než bývalé Československo.
Vlajka Nepálu – tvarem naprosto výjimečná, se skládá ze dvou nestejně vysokých červených, modře lemovaných pravoúhlých trojúhelníků položených nad sebou. V horním trojúhelníku se nachází stylizovaná bílá silueta měsíce, v dolním pak slunce. Jedná se o symboly buddhismu i věčného koloběhu času. Zubatý tvar vlajky zároveň symbolizuje i Himálaje, ve kterých Nepál leží. Červená barva je nepálskou národní barvou.
V západních terajích (nížinách) se v Lumbiní roku 543 př.n.l. narodil Buddha jako princ Siddhártha Gautama. Je to nejvýznamnější historické město v Nepálu a světově proslulé poutní místo pro miliardu stoupenců Buddhova učení. Hýčkaný princ obklopený luxusem postupně prozřel, odvrhl všechny pozemské statky i rodinu a dal se na odříkání a askezi. Po osvícení začal kázat a obracet na svou pravdu, na osobní úsilí o dosažení osvícení.
Přes 200 000 Gurkhů bojovalo v obou světových válkách v britských službách.  Tito muži z městečka Górkha jsou považováni za jedny z nejlepších bojovníků, účastnících se bojů při Indickém povstání, v Afghánistánu, Somálsku, Kypru, Falklandách a také jako účastníci mírových sil v Bosně a Hercegovině. Součástí předpisové výzbroje Gurkhů sloužících v britské armádě je „kukri nůž.“
Kukri nůž – hrozivě vyhlížející tradiční zbraň gurkhských vojáků připomíná zakřivenou mačetu, na čepeli má dokonce zářez na odtok krve. Obvyklá délka je 30 cm. Těžiště čepele soustředěné v dolní třetině umožňuje vést tvrdé rány i bez použití velké námahy. Jílec zbraně nemá kryt a bývá vyroben z černého dřeva, buvolí kůže nebo slonoviny. Kukri je v nepálské společnosti vysoce ceněná zbraň, jejíž provedení a výzdoba svědčí o postavení majitele.
V současné době je za nejmenšího člověka světa považován Nepálec Čandra Dangi, kterému zástupci Guinessovy knihy rekordů naměřili výšku 54,6 cm. Před ním v roce 2010 pomyslnou zlatou příčku zaujímal Nepálec Khágendra Magar, který v den svých 18. narozenin měřil 67,08 cm a vážil 6,5 kg.
Země nesčetných zvonečků rozhoupávaných věřícími při vstupu do chrámů i znějící cinkáním jačích zvonů, zavěšených pod zvířecím krkem na tkaném popruhu.
Čja – sladký a silný mléčný kořeněný čaj (zázvor, kardamon, skořice) je nepálským národním nápojem. V horách se pije čaj tibetský, do kterého se dává sůl a jačí máslo, takže vznikne horký, vysokoenergetický nápoj posilující v krutých mrazech.
Návyková dobrota – knedlíčky momo v páře vařené, zeleninou či masem plněné. Nikdy jich na talíři není dost na to, abyste ještě neměli chuť na další.
Čang je populární, sladkokyselý alkoholický nápoj. Vyrábí se z ječmene, prosa nebo rýže. Polofermentovaná semena se nasypou do bambusového džbánku zvaného domru. Poté se úzkou bambusovou trubičkou zvanou pipsing přidá vroucí voda. Obsah alkoholu je nízký, chuť je pro Evropana nevýrazná. Čang je nezbytnou součástí mnoha náboženských a kulturních událostí. Nápoj zahřeje a navodí veselé pocity, je ideální v zimním období.
Thanka – výsledek tisíců hodin mravenčí práce, kdy se na nakřídovaném plátně vytvoří buddhistická malba, vyjádření božské pravdy. Malíř se nesmí odchýlit od předepsaného vzoru a nejmenší detaily (oči) jsou malovány přírodními barvami štětcem jen s jediným vlasem.
Svatí muži „sádhuové“ se shromažďují v Pašupatináthu v Káthmándú. Pomazání popelem, na čele znamení trojzubce, dlouhé dredy omotány okolo hlavy a na krku korále. Pro osvobození od citů a vášní si přivazují kámen na penis, aby se zbavili chtíče a k lepšímu duchovnímu soustředění a vhledu požívají konopí v mohutných šlucích. „Já jsem Šiva!“
Sloní pólo je v Nepálu populární varianta póla, kdy vepředu sedí mahout ovládající slona, zatímco vlastní hráč říká mahoutovi  kam a jak má jít a pomocí pólové paličky trefuje míč. Na velikosti či pohlaví slonů nezáleží. Zajímavostí je, že sloni se aktivně zapojují do hry, přičemž se snaží rozšlápnout míč, ale často se jim ho spíš podaří zašlápnout do země.
Lukla – vysokohorská vesnička s nejdobrodružnějším letištěm na světě ve výšce 2 800 m.n.m. Strašidelně krátká vzhůru stoupající přistávací dráha je situována přímo v polovině hory. Úzký šedý asfaltový proužek „runwaye“ vypadá z výšky jako drobná nitka a cestující v malém letadélku jen tiše koukají pilotovi přes rameno, zda se trefí na přistání.
Mt. Everest – nejvyšší hora světa, pomalu roste, možná i díky zpřesňujícím měřením z původních 8 848 m.n.m. na 8 850 m.n.m. První pokus o výstup se konal již v roce 1922, první pokořitelé byli E. Hillary a T. Norgay v roce 1953. První ženou byla Japonka J.Tabei  v 1975, prvním člověkem na vrcholu bez použití kyslíku byl R. Meissner v roce 1987. Nejstaršímu pokořiteli je 64, nejmladšímu 16 let. Celkový počet úspěšných horolezců přesahuje 1 400 osob. Své si ale vybírá i krutá daň smrti, statisticky každý třetí horolezec z deseti zde zahyne.
Jozef Psotka byl československý sportovec a horolezec. V roce 1984 se ve své době jednalo o nejstaršího člověka (50 let), který kdy dosáhl vrcholu Mt. Everestu bez použití kyslíkového přístroje. Bohužel při zpáteční cestě se od svých horolezeckých společníků oddělil a po více než 1000metrovém pádu do Západního kotle zahynul.
Atmosférický tlak dosahuje na vrcholu Mt. Everestu 30% hodnoty naměřené v úrovni moře. Horolezci tak dostávají pouze 30% molekul kyslíku oproti normálu.
Šerpové – nejznámější nepálské etnikum, přišli z východního Tibetu. Jejich osídlení sahají až do výšek 4 700 m.n.m. Jsou geneticky přizpůsobeni vysokým nadmořským výškám, mají větší objem plic a větší počet červených krvinek. Jsou to úspěšní organizátoři trekkingových a horolezeckých výprav, chytří obchodníci a majitelé horských lodží (ubytoven). První šerpský pokořitel Mt. Everestu získal pro svoji zemi nehynoucí slávu a výpravy do Himálají začaly od té doby nabírat na intenzitě.
Yetti – srstí porostlý humanoid obývající sněžné výšiny je od nepaměti součástí nepálských zkazek. Sněžný muž zanechává stopy ve sněhu a mnoho nepálských klášterů uchovává údajné yettiho skalpy či kosti. Možná naštěstí pro nás nejsou mniši ochotni tyto artefakty vydat a podrobit podrobnému zkoumání. Třeba by se tak potvrdilo, že pozůstatky s určitostí patří běžným himálajským zvířatům, ale byli bychom tak ochuzeni o mámivý sen existence neznámého tvora…
Na území Nepálu se tyčí osm z celkem čtrnácti osmitisícových hor. Jsou to: Mt. Everest (8 850 m.), Kančendžunga (8 586 m.), Lhotse (8 516 m.), Makalu (8 463 m.), Čo Oju (8 201 m.), Dhaulágiri (8 167 m.), Manaslu (8 163 m.) a Annapurna (8 091 m.).
 Nejhlubší údolí světa je údolí řeky Kali Gandaki, která teče v dramatickém prostředí masivů Dhaulágiri a Annapurny. Obě osmitisícovky se nad širokým údolím tyčí svými zasněženými stěnami.
 Vznik Himálají - indická tektonická deska se před 90 milióny let pohybovala na severovýchod, dokud se asi před 50 milióny let nesrazila s Eurasií. Kolize podél hranic dnešního Nepálu a Indie měla za následek vznik pásma, které dnes tvoří Himálaje a Tibetskou náhorní plošinu. Tento pohyb trvá dodnes a dosahuje rychlosti okolo 5 cm ročně.