Saginey Donga - Tento rituální souboj prožívají muži z kmene Suri extrémně vážně a připravují se na něj týdny dopředu. Mladí Surmové berou tyto zápasy jako možnost předvést se před po- tencionálními manželkami a získat prestiž ve své vesnici. Historicky se tímto způsobem, tedy kontrolovaným násilím, vyřizovaly spory mezi vesnicemi nebo jednotlivci. Dnes spolu bojují vždy muži z několika vesnic a počet zápasníků se pohybuje v průměru mezi 30 až 50 z každé vesnice.
Všichni účastníci dostanou možnost bojovat alespoň s jedním soupeřem ze strany protivníků. Při souboji je vždy přítomen rozhodčí, který dohlíží na dodržování pravidel boje, která jsou jednoduchá: jeden druhého nesmí zabít a vítězí ten kdo vydrží stát déle na nohou. Bojuje se asi dva metry dlouhými tyčemi donga a vlasní zápas se jmenuje saginey.
Systém zápasu se zdá poněkud nepřehledný. Zápasníci se utkávají ve velkém kruhu tvořeném diváky a bojuje spolu zároveň až pět dvojic. Souboje často končí krvavým zraněním a výjimešně i smrtí protivníka. V takovém případě je donga přerušena a rodina zabitého obdrží náhradu ve formě dobytka. Dongy se pořádají v období po deštích, tedy někdy od června až do října a účastní se jich až několik set lidí, včetně žen a dětí, ty samozřejmě soubojům jen přihlížejí.
Na předem vybrané místo se scházejí skupiny bojovníků, nesoucí barevné prapory svých vesnic, vykřikují, zpívají azdvihají nad hlavy kalašnikovy a dongy. Když vyjdete z buše na mí- tinu, kde se donga pořádá a uvidíte několik set polonahých a nahých Surmů, je to úžasná, drsně syrová podívaná, která ve vás okamžitě vyvolá silnou emocionální reakci. Muži bojují vždy úplně nazí a jen někteří mají chrániče na loktech, kolenou a hlavě. Tyto mřížkované chrániče jsou zhotoveny z rostlinných vláken omotaných a pospojovaných bavlou. Zranění na hlavě, která jsou dost častá, se jednoduše buď nechávají bez ošetření, poma- žou se bahnem nebo se hlava stáh- ne pruhem lýka a muž bojuje dál. Staré jizvy jsou cennou dekorací a tichými svědky této, pro nás brutální zábavy. Během obřadu se ně- kteří vydatně posilňují domorodým pivem, vyrobeným ze zkvašeného čiroku či kukuřice. Oslavují zpěvěm a tancem v rytmu výstřelů z kalašnikovů vždy, když žena ze sousední vesnice přinese nové pivo.
Vycestovat za poznáním s Romanem Filipským můžete už letos v září. U zájezdu Etiopie - Tejemný festival Donga
