Jerevan
Jerevan je hlavním městem Arménie. Nalézt jej můžeme pouhých 12 kilometrů od tureckých hranic. Jerevan má 1 500 000 obyvatel a v průběhu historie jej zasáhlo několik zemětřesení, která měla za následek velké ztráty na životech. Během posledního velkého zemětřesení, kterým Arménie prošla v roce 1988, zemřelo přibližně 25 000 lidí a byla zničena většina průmyslového zázemí města.
Garni
Tento římský chrám zasvěcený bohu slunce Heliovi je v Arménii poněkud neobvyklá a nečekaná památka. Ovšem má své vysvětlení - chrám byl vybudován v prvním století našeho letopočtu a v tehdejší Arménii to nebylo nic neobvyklého. S příchodem křesťanství ve třetím století ale byly všechny pohanské chrámy strženy a nahrazeny křesťanskými kostely. Chrám v Garni se však velice líbil sestře krále Trdata III a na její přání zůstal zachován. Později se dokonce stal místem letního sídla královské rodiny.
Geghard
Klášter Geghard je architektonický unikát v Arménii. Byl založen již ve 3. století, ale hlavní kaple byla vystavěna až roku 1215. K chrámu přilehlé údolí Azat tvoří další kouzelnou dominantu celé krajiny. Od roku 2000 je klášter společně s údolím zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Sevan
Sevan je horské jezero v Arménii, které je největším jezerem na Kavkaze. Má rozlohu 1262 km², průměrnou hloubku 28,5 m a maximální hloubku 86 m. Jezero Sevan leží v nadmořské výšce 1900 m v Arménské vysočině a obklopují ho malebné horské hřbety. Na severozápadě to je Pambakský hřbet, na severovýchodě Sevanský hřbet, na západě Gegamský hřbet a Vardenisský hřbet na jihu. Jezero Sevan svojí polohou zaujímá centrální část mezihorské tektonické propadliny.
Ečmiadzin
Ečmiadzin, do roku 1945 Vagharšapat, je město nedaleko arménského hlavního města Jerevanu. Jedná se o sídlo katholikose - hlavy Arménské apoštolské církve. Krásné a významné chrámy tohoto svatého města se od roku 2000 nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO. Počátky města se datují již od 4. století př. n. l. Ve městě je k vidění velká řada památek, zejména ústřední chrám katedrála sv. Matky Boží, která pochází z roku 618, což z ní činí jednu z nejstarších dochovaných křesťanských staveb na světě. Přitom stojí na místě ještě staršího, dřevěného kostela, zbudovaného v letech 301–303, kdy Arménie – a to je zajímavé - jako první stát světa přijala křesťanství za státní náboženství.
Khor Virap
V překladu (Hluboká jáma) je ve skutečnosti arménský papežský klášter, nacházející se na území Arménie, v blízkosti hranic s Tureckem. Klášter hostil teologické semináře a byl sídlem arménských katolíků. Khor Virap je významné poutní místo. V průběhu staletí byl několikrát přestavěn. V roce 1662 byla větší z kaplí, známá jako kaple Svaté Matky Boží (Svatá matko boží) postavena kolem zříceniny staré kaple, kláštera, refektáře a buněk mnichů. Nyní se ve zdejším kostele konají pravidelné bohoslužby. Khor Virap je pravděpodobně nejnavštěvovanějším poutním místem na území Arménie.
Goris
Druhé největší město v jižní provincii Syunik na území Arménie. Nachází se v údolí řeky Goris a od hlavního města Arménie, Jerevanu, je vzdálené 254 km. Údolí je obklopeno horami Zangezur a průměrná výška, ve které se město nachází je 1385 m nad mořem. Goris se nachází v alpském klimatickém pásmu. Počasí se vyznačuje mírnými zimami a horkými léty. Město má mnoho potravinářských provozů a je jedním z hlavních poskytovatelů elektrické energie, je domovem fotbalového klubu Zankezour a městského fotbalového stadionu. Hluboce zakořeněná je zde tradice výroby domácí ovocné vodky, která je velmi dobrá a stejně tak slavná.
Tatev
Klášter Tatev nacházející se na území Arménie je postavený na vysokém skalnatém ostrohu a přístupný je skrze obrannou zeď ze strany vesnice. Po obvodu kláštera vyrůstají přímo ze skály obytné prostory mnichů, včetně jídelny a školy. Klášter Tatev je několikapodlažní stavba, jejíž dominantou jsou dvě věže. Větší z věží patří hlavnímu kostelu stojícímu uprostřed kláštera, který těsně sousedí s malou kapličkou, ve které je pohřben Gregory Illuminator a se zvonicí se stalaktitovou klenbou. Menší věž patří malé kapličce, která stojí nad vstupní bránou a je přístupná pouze po úzkém schodišti. Vedle boční kaple se nachází kamenný sloup a na něm válec. Ten v minulosti sloužil k měření zemětřesení. Střechy mnišských cel jsou porostlé trávou a dokonale tak zapadají do skalního útesu, tyčícího se nad 600 metrů hlubokým kaňonovitým údolím s říčkou na jeho dně.
Khndzoresk
Khndzoresk je vesnice v jihovýchodní části Arménie. Obec se nachází na pravé straně Goris - Stepanavanské dálnice, na strmých svazích Khor Dzor. Nový Khndzoresk, což je obydlený prostor, byl postaven v roce 1950, nachází se ve výšce 1580 m nad mořem a zabírá plochu přibližně 6773 ha. Asi 90% populace se podílí na zemědělství, především chovu zvířat a zahradnictví. Naleznout zde můžete malý podnik na zpracování mléka. Obec má řadu administrativních a veřejných institucí, jako jsou komunitní rady, střední školy, hudební škola, školka, knihovna, muzeum či kulturní klub. Starý Khndzoresk byl na konci 19. století největší vesnicí východní Arménie, je vyhledávaný pro své kaňony s malebnými skalními útvary a starobylé jeskyně.
Shushi
První větší město v Náhorním Karabachu při příjezdu po hlavní silnici z Arménie. Město bylo národnostně smíšené, Arméni tu žili společně s Ázerbájdžánci. V průběhu války o Karabach sloužilo Shushi jako základna ázerbájdžánských sil a to až do května 1992, kdy bylo dobyto arménskými jednotkami, a všichni Ázerbájdžánci byli vyhnáni. V dnešní době se ve městě stále nachází mnoho prázdných a vypálených domů.
Gandzasar
Arménský klášter Gandzasar vznikl v období mezi desátým a třináctým stoletím. Gandzasar znamená v překladu Hora pokladů, nebo také Vrcholový poklad. V klášteře jsou umístěny relikvie, o nichž se věří, že patřily svatému Janu Křtiteli a jeho otci svatému Zachariáši. Gandzasar byl asi od roku 1400 do roku 1816 sídlem katolíků z Aghvanku a spadal pod jurisdikci arménské apoštolské církve. Nyní je sídlem arcibiskupa Artsakha. Klášter Gandzasar byl poprvé zmíněn v desátém století. Stavba katedrály svatého Jana Křtitele byla započata v roce 1216, pod záštitou arménského knížete Hasan-Jalal Dawla z Khachenu a byla dokončena v roce 1238. Katedrála byla vysvěcena dne 22. července 1240. Celý klášterní komplex je chráněn vysokými zdmi. Nachází se v něm zmíněná katedrála svatého Jana Křtitele, jejíž kopule má nádherné reliéfy, zachycující ukřižování, Adama a Evu, a dva ministry držící model kostela nad jejich hlavami jako oběť Bohu. Mnoho historiků považuje klášter za jedno z mistrovských děl arménské architektury.
Aragat
Aragat je vyhaslá sopka, nacházející se na území Arménie, tvořená gigantickým kráterem a čtyřmi vrcholy na jeho obvodu. Ty jsou pojmenovány po světových stranách. Nejnižší vrchol je jižní a měří 3879 m, nejvyšší je se svými 4096 m vrchol severní. Mezi východním a jižním vrcholem se nachází trhlina, kterou prochází mírné údolí, na jehož konci leží vesnice stejnojmenná vesnic - Aragat. Na vrchol sopky vedou dvě přístupové cesty - první údolím z vesnice a druhá z městečka Byurakan kolem pevnosti Amberd.
Ararat
Ararat je se svojí výškou 5137 m.n.m. nejvyšší horou Turecka a zároveň Arménské vysočiny. Ararat se nachází na východě Turecka, jen několik kilometrů od hranic s Íránem a Arménií. Současně je národním symbolem Arménie, kde je hora známa také pod jménem Masis. Ararat má dva vrcholy - Velký Ararat (5137 m) a Malým Araratem (3896 m). Jedná se o vulkán, jehož poslední sopečná aktivita byla zaznamenána v roce 1840. Samotný vrchol Araratu je trvale pokryt sněhem a ledem a tvoří velmi výraznou dominantu celého kraje. Nejvíce fascinující pohled je na Ararat z hlavního města Jerevanu.