Ázerbájdžán

Baku je hlavním městem státu Ázerbajdžán a současně největším městem celého Kavkazu. Přibližně jedna pětina všech obyvatel Ázerbajdžánu žije v Baku – městě ležícím na pobřeží Kaspického moře a rozkládajícím se kolem velkého přístavu, kde srdcem města je tzv. Ichari Shahar neboli Staré město. Archeologické vykopávky uskutečněné ve městě Baku odhalily pohřební komory pocházející z doby bronzové. Samotné Ichari Shahar je nejstarším obývaným místem na Středním Východě. Je označováno jako „Akropole Baku“ a v labyrintu jeho uliček a slepých zákoutí se člověk snadno ztratí. Za zdmi Starého města se nachází nejstarší veřejné lázně zvané Hamam Mehellesi. Pondělky a pátky jsou lázně otevřeny pro ženy a ostatní dny pro muže. Za návštěvu jistě stojí chrám Atashgah a palác Shirvana Shaha. Pokud toužíte vidět komplex ropných vrtů, budete potřebovat povolení od Státní ropné společnosti. Jednotlivé ropné vrty však v Baku a jeho okolí naleznete téměř na každém kroku – ať už na předměstí, v moři, či samostatně se nacházející mezi domy na ulici.

Město Shamakha je vzdálené přibližně 130 km západně od hlavního města Baku. Město bylo poznamenáno opětovnými zemětřeseními roku 1902, která zničila jeho velké části, jež pocházely z 2. století. Město Shamakha má ovšem stále co nabídnout. Ať už se jedná o mešitu z 10. století, pevnost, mauzoleum Seven Domes Royal Mausoleum, či dílny, kde se dodnes tradičními metodami vyrábějí koberce.

Archeologické nálezy potvrzují, že město Sheki, ležící přibližně 380 km západně od hlavního města Baku, je jedním z nejstarších zřízení celého Kavkazu a jeho staří se odhaduje na 2500 let. Navštívit zde můžete letní palác zbudovaný v 18. století nebo pevnost postavenou místním generálem. Město je dodnes vyhlášené výrobou hedvábí a jeho bazary, trhy, či řemeslné obchody jej povyšují na „ráj suvenýrů“.

Město Sumgait je třetím největším městem státu Ázerbajdžán a nachází se na severní části Apšeronského poloostrova. Sumgait je dokonalým příkladem města, které vyrostlo především díky rychle se rozvíjejícímu průmyslu. V době druhé světové války bylo město Sumgait Stalinovým hlavním centrem chemické a metalurgické výroby, těžící z velkých zásob ropy a zemního plynu. Město je stále výstižným obrázek ponurého, průmyslovou výrobou zničeného sovětského města. Zdejší těžká výroba měla vážný dopad nejen na okolí, ale i na zdraví místních obyvatel. V roce 2000 bylo město navíc postiženo zemětřesením, které způsobilo značné materiální škody.

Chrám věčného ohně na okraji města Baku pochází z přelomu 17. a 18. století. Vybudovali jej uctívači ohně, kteří považovali místo za svaté. Přímo ze země zde totiž uniká plyn, hořící tzv. věčným ohněm. Místní dervišové věřili v jeho zázračnou duchovní sílu a chrám se proto stal dějištěm četných náboženských rituálů. Někdo však tvrdí, že zdejší vývěr plynu se za desetiletí hoření vyčerpal a nynější plamen pohání plynové potrubí. Jak tomu je ve skutečnosti se dnes můžeme jen domnívat. 

Pokud chcete vidět stoprocentně přírodní vývěr plynu, tak na jiném okraji Baku můžete navštívit tzv. Ohnivou horu. Zde dnem i nocí hoří malá skalka, v jejíž blízkosti se žádný chrám nenachází, není proto pochyb, že jde opravdu o přirozený, čistě přírodní jev.

Gobustán je dalším z výjimečných míst, která můžete navštívit, rozhodnete-li se pro Ázerbajdžán a jeho krásy. Právě Gobustán se pyšní největší koncentrací bahenních sopek na světě, včetně úplně největší bahenní sopky vůbec. Tou je sopka Taragaj Dagh, která měří 410 metrů a její základna je veliká jeden a půl kilometru. Vrchol sopky, který je značně plochý, připomíná měsíční krajinu. Tomuto dojmu napomáhá všudypřítomné zaschlé šedivé bláto a desítky kráterů, v nichž nepřetržitě bublá řídké bahno.

Zdolat nejposvátnější horu Ázerbájdžánu není žádný heroický výkon. Nejedná se totiž vůbec o některou z věčně zasněžených kavkazských třítisícovek, ale o pouhých 520 metrů vysoký vrchol na dohled od Kaspického moře. Každý víkend na něj proto vystupují davy poutníků, aby pro štěstí políbili tajemný amulet v podobě kovové ruky a získali požehnání od zdejších svatých mužů.Ázerbájdžán je spolu s Íránem jedinou muslimskou zemí, kde se více jak devadesát procent obyvatelstva hlásí k šíitské větvi islámu. V každém z těchto dvou států je však toto náboženství praktikováno poněkud rozdílně, což souvisí z jejich polohou a historickým vývojem. Zvláště patrné je to zejména na oblečení žen a přístupu k alkoholu.