Beninská republika se nachází v Z Africe u břehu Guinejského zálivu. Na Z hraničí s Togem, na SZ s Burkinou Faso, na S s Nigerem a na V s Nigérií. Do roku 1975 byl Benin známý pod názvem Dahome. Nezávislost na Francii získal Benin 1. srpna 1960 a po období socialismu (léta 1974 – 1989) byly svobodné volby obnoveny roku 1991. Hlavním městem je Porto Novo, vláda však sídlí v největším městě - Cotonou. Benin dnes patří k jedné z nejzajímavějších zemí, táhne se směrem od zálivu do vnitrozemí, na pobřeží se nacházejí mangrovníky a bažiny. Území je celkem ploché s průměrnou nadmořskou výškou 100 m n. m. Severně od pobřeží se krajina mění na úrodnou náhorní plošinu, která se změní v savanu a hory, nejvyšší bod (641 m n. m.) leží v pohoří Chaine de l´Atakora. Na území státu se dodnes zachovaly původní kmenové zvyky a tradice, země je hlavní oblastí ve vyznávání voodoo, kdy tyto rituály a tance jsou v některých krajinách k vidění dodnes. Ve vesničkách se konají trhy plné originální ruční výroby, mimo obvyklý textil, keramiku či řezby zde můžete nalézt i sušené části rostlin a živočichů, které se používají v místní medicíně a náboženství. Za vidění stojí park Pendjari, rezervace divokých zvířat. Benin je velmi chudá země s nízkou životní úrovní a zadlužeností. Příjmy jeho obyvatel pochází zejména z prodeje vypěstovaných surovin a rybolovu. V zemi žije 42 etnických skupin obyvatel. Hlavními jsou Fon (39 %), Adja (30 %), Yoruba (11%) a Bariba (8,5 %). Etnická skupina Bariba pochází hlavně ze severních oblastí Nigérie. Již nepočetnými etniky jsou Mina, Dendi, Somba, Mahi, Aizo, Watchi, Goun, a také brazilští Kreolové, potomci dřívějších obchodníků s otroky. Prvními objeviteli pobřeží Beninu (1473) a prvními jeho kolonizátory byli totiž Portugalci. Trvale zde žije asi 5,5 tisíce Evropanů, zejména Francouzů. Odhaduje se, že v Beninu se dlouhodobě zdržuje, často nelegálně (a zejména obchoduje), velké množství Nigerijců - v současné době asi půl milionu. Beninci říkají, že jejich území má tvar ruky se zaťatou pěsti čnící z Atlantického oceánu.
Cotonou
Cotonou je největší město státu Benin. Je zde hlavní přístav v Beninu a sídlí zde vláda. Žije zde zhruba jeden milion obyvatel. Městská oblast se stále rozšiřuje, zejména směrem na západ. Město leží v jihovýchodní části státu Benin mezi Atlantským oceánem a jezerem Nokoué.
Nokoué
Jezero Nokoué je jezero v jižní části západní Afriky ve státě Benin. Jezero je 20 km široké, 11 km dlouhé a nachází se severně od města Cotonou. Na jeho severním okraji leží slavné vodní město Ganvié. Jezero Nokoué je velmi důležitým místem pro vodní ptáky.
Ganvié
Ganvié je jezerní vesnice, ležící na kraji jezera Nokoué. S populací pohybující se okolo 20 000 lidí, to je pravděpodobně největší jezerní vesnice v Africe, která je velmi oblíbeným turistickým cílem. Vesnice byla založena v šestnáctém nebo sedmnáctého století a hlavní sídlo bylo přímo na jezerní hladině. To bylo velmi strategické, neboť tehdejší náboženství zakazovalo bojovníkům válečných kmenů vstupovat do vody.
Abomey
Abomey je město ve státě Benin - dříve hlavní město starověkého království Dahome, ze kterého se vyvinul novodobý Benin. Království bylo založeno zhruba v roce 1625.
Dassa-Zoumé
Dassa-Zoumé, často označováno zkráceně Dassa, je známé jako poutní místo, kde se údajně zjevila Panna Maria v místě, kolem kterého od té doby stojí bazilika La Grotte Marial Notre Dame dArigbo s několika svatyněmi. Město je také známé pro své okolní lesy.