Peru

Sousedy Peru jsou Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie a Ekvádor. Ještě před necelými pěti stoletími představovalo území Peru centrum říše Inků táhnoucí se i dál na jih a sever. Potomci Inků nadále žijí v Andách tradičním způsobem života a tvoří polovinu peruánské populace. Nezaměstnanost, bída a další sociální problémy vyvolaly v posledních letech vlnu politického násilí. To odrazuje zahraniční společnosti od investování do hospodářství Peru, které tak zůstává jedním z nejchudších států Jižní Ameriky. Peru patří ve srovnání s ostatními státy světa spíše k těm menším. I tak je zde ovšem obrovské množství zajímavých míst

Hlavní město Peru. Většinu roku visí nad Limou šedá oblaka a vodou nasycené mlha, tzv. garrua. Počet obyvatel v poslední době rychle vzrostl na 8 milionů. Limu založil v roce 1535 španělský conquistador Francisco Pizarro. Za pozornost stojí historické památky (Plaza de Armas, katedrála, arcibiskupský palác, klášter San Francisco) a četná muzea, z nichž nejznámější je Museo de Oro se sbírkou zlatých předmětů, spoustou stříbrných artefaktů, mumií, tapisérií, apod.

Město na jihu peruánských And. V předkolumbovských dobách zde bylo centrum incké říše. V současnosti je Cuzco zařazeno na Seznamu světového dědictví UNESCO. V době Inků bylo Cuzco politickým a náboženským centrem. V době největšího rozkvětu se počet obyvatel tohoto města pohyboval kolem 200 000. Inkové Cuzco přirovnávali k pumě, kterou uctívali jako posvátné zvíře. Město chápali jako tělo zvířete a pevnost Sacsayhuamán na jeho okraji jako hlavu. Příchod španělských dobyvatelů v čele s Franciscem Pizarrem (1533) byl pro Cuzco zkázou. Stalo se obětí nepředstavitelného vandalství.

Je bývalá incká pevnost, která střežila město a při povstání Manco Cápaca II. proti Španělům v roce 1536, kdy byli conquistadoři málem poraženi, se stala jeho základnou. Pevnost byla pobořena Španěly a domorodému obyvatelstvu sloužila jako zdroj kamene na stavbu domů. Do dnešních dnů se zachovaly tři obrovské obranné klikaté hradby a několik základů různých staveb. O velikosti areálu svědčí i to, že poskytoval zázemí a úkryt pro 5 000 bojovníků. Pevnost najdete v okolí Cuzca.

Jsou to ruiny předkolumbovského inckého kultovního města v peruánských Andách. Nacházejí se na horském sedle 400 metrů nad řekou Urubamba v nadmořské výšce 2 430 m, asi 70 km severozápadně od Cuzca. Předpokládá se, že Machu Picchu nechal postavit Pachacutec Yupanqui v době okolo let 1460-1470. Město nemělo administrativní, vojenskou, ani obchodní důležitost. Proč Inkové město postavili, nikdo neví. Historici se domnívají, že chtěli být blíže svému božstvu - slunci. Ruiny objevil 24. července 1911 americký archeolog z Yaleovy univerzity Hiram Bingham. Samotné město bylo vystavěno v sedle mezi horami Machu Picchu a Huayna Picchu s širokým výhledem dolů do dvojice údolí a s téměř neschůdnými horami v zádech. Město mělo nezávislé zásobování pitnou vodou z pramenů, které se nedaly snadno přehradit a dostatek půdy pro pěstování až čtyřikrát více potravin, než kolik potřebovalo obyvatelstvo města. Na svazích hor byly uměle vybudovány terasy, které zvětšily zemědělsky užívanou půdu, ale taktéž fungovaly jako zdi, které by museli případní útočníci překonávat. Terasy taktéž zpomalovaly půdní erozi vlivem dešťů a zamezovaly půdním sesuvům. K městu vedou dvě vysokohorské stezky přes hory do Cuzca. První procházela sluneční bránou a druhá vedla přes provazový most. Obě dvě cesty mohly být snadno zablokovány v případě útoku. Bez ohledu na skutečný význam, město je strategicky umístěno a snadno bránitelné. Vyjma samotných ruin města spadá pod ochranu UNESCO také okolí lokality, bohaté na množství rostlinných a živočišných druhů. V roce 1983 byla památka navržena na seznam světového dědictví jako „absolutní odborné architektonické unikátní svědectví Incké civilizace". Město se do 20. století zachovalo v dobrém stavu, k čemuž přispělo přibližně pět století, kdy bylo město zakryto okolní džunglí. Jediné, co se nedochovalo, byly původní slaměné střechy. 7. července 2007 bylo Machu Picchu v internetovém hlasování prohlášeno za jeden ze sedmi nových divů světa. Světový památkový fond zařadil v roce 2008 Machu Picchu na seznam 100 nejvíce ohrožených památek na světě, jelikož v jeho okolí dochází k závažnému poškozování prostředí vlivem nárůstu turistů.

Jezero v Centrálních Andách. Západní část jezera patří Peru, východní část Bolívii. Je to největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené splavné jezero na Zemi. Nachází se na Altiplanu, náhorní plošině And. Má rozlohu 8 288 km². Je 194 km dlouhé a maximálně 65 km široké. Průměrně je hluboké 140 až 180 m a dosahuje maximální hloubky 304 m (i když někteří domorodci tvrdí, že je bezedné). Leží v nadmořské výšce 3 850 m. V jezeře je mnoho velkých a malých ostrovů, na kterých se nachází pozůstatky kultury Inků, např. Isla del Sol. Na jezeře se také nachází 42 umělých ostrovů Islas flotantes indiánů Uros. Teplota povrchové vody uprostřed jezera je stálá (11 až 12 °C). U břehu teplota významně kolísá a dokonce se v létě v noci zálivy a pobřežní části pokrývají ledem. Nejvýznamnější město a přístav na břehu je Puno.

Je město na jihovýchodě Peru. Leží u jezera Titicaca a bylo založeno roku 1668 místokrálem Pedrem Antonio Fernández de Castro pod původním jménem San Juan Bautista de Puno. Ve městě se nachází několik kostelů pocházejících z koloniálního období. V Punu je mezinárodní letiště Inca Manco Capac International Airport. Puno je známé jako folklórní hlavní město Peru, kde je vyhlášená regionální soutěž ve folklórních tancích (Virgen de la Candelaria).

Je rozsáhlá náhorní plošina oddělující horské masivy západních a východních And. Po Tibetské plošině je druhým nejrozsáhlejším útvarem tohoto typu na Zemi. Nachází se ve vnitrozemí Jižní Ameriky, převážně na území Bolívie a Peru, částečně zasahuje do Chile a na sever Argentiny. Rozloha náhorní plošiny činí okolo 170 000 km², průměrná nadmořská výška je 3600 m. Západní a východní stranu ohraničuje horský pás And (Cordillera Occidental a Cordillera Central) s mnoha aktivními vulkány, severní jezero Titicaca a na jihu se nachází jedno z nejsušších míst na zeměkouli - poušť Atacama. Samotná oblast Altiplana je řídce osídlená, hustěji zalidněná jsou jen území v okolí jezera Titicaca a hornické oblasti (nacházejí se zde poměrně velká ložiska stříbra, mědi, cínu a zinku). Altiplano je známé též nejvýše položenou železniční tratí na americkém kontinentu, spojující města Cuzco a La Paz. V oblasti leží několik velkých jezer - na severu jezero Titicaca, v centrální části jezero Poopó a Coipasa, v jižní části slané jezero Salar de Uyuni.

Toto naleziště se nachází na dnešním území Bolívie. Většina turistů, kteří navštíví Peru, však jezdí navštívit i toto místo, které má s Peru mnoho společného. Leží ve výšce 3 600 metrů nad mořem. Stavby nevznikly najednou, ale v různých epochách. Některé se zdají nedokončené, jako kdyby civilizace, která je budovala, najednou zanikla. Předpokládá se, že toto středisko sloužilo k uctívání bohů a také jako observatoř a možná bylo pokračovatelem Chavínu de Huántar. Většina budov byla postavena kolem roku 200 n. l. V náboženském areálu jsou kamenné chrámy, zapuštěná náměstí, uzavřené svatyně a brány. Jednou z nejstarších budov komplexu je Akapana, pyramida, kterou tvoří sedm plošin. Na vrcholu pyramidy je nádvoří lemované místnostmi. V severozápadním rohu objektu stojí impozantní Sluneční brána, která váží 10 tun a její horní část je bohatě zdobená vytesanými ozdobami. V areálu byl objeven také jeden z největších monolitů v Andách vysoký 7,6 m a pojmenovaný po svém objeviteli Bennetova stéla.

Město a jeho pozůstatky jsou považovány za jedny z nejlepších ukázek incké architektury. Udivují svým majestátem a mistrovsky zvládnutými stavebními technikami. Pisac byl postaven ve výšce 3 300 metrů nad mořem a nachází se zde velké množství teras, které se využívaly k zemědělským účelům. Stejně jako v jiných střediscích je zde velké množství budov, které mohly být použity jak k administrativním, tak vojenským účelům. Jednou z nejvýznamnějších zřícenin Pisacu je pevnost Intihuatana, která byla zasvěcena kultu slunce.

Nazca o rozloze asi 500 km² je dnes pouštní oblastí, ale je zřejmé, že v období přibližně 200 př. n. l. - 800 let n. l. byla zemědělsky intenzivně využívána Indiány kultury Nazca. Naše znalosti této kultury jsou poměrně skrovné, protože se nedochovaly žádné písemné památky a samotný zánik této civilizace není zcela vyjasněn. Z dodnes ne zcela jasných důvodů vytvořili tito Indiáni na ploše více než 300 obrazců, většinou o rozměrech až několik desítek metrů a dlouhé rovné linie o délce až několika kilometrů. Obrazce znázorňují nejčastěji zvířata, hmyz, ryby a ptáky.

Kamenité ostrůvky, od roku 1996 součást Národní přírodní rezervace Paracas, to je svět sám pro sebe. Ostrovy, jimž se také někdy říká malé Galapágy nebo Galapágy chudých, tvoří několik rozeklaných skal uprostřed oceánu. Ostrovy jsou domovem tisíců mořských ptáků, lachtanů hřivnatých a lachtanů jihoamerických.

1,5 milionu obyvatel, leží na jihu Peru. Má krásné kostely a katedrály vystavěné za Španělů - jsou z bílého kamene, který se těží nedaleko, proto se jí také někdy říká "bílé město". Je v nadmořské výšce 2 500 m a má příjemné klima kolem 25°C přes den, v noci výrazně méně. Impozantní jsou okolní sopky. Nejvýznamnější památkou města je Klášter svaté Kateřiny (Santa Catalina).

Nachází se na řece Colca na jihu Peru. Leží zhruba 160 km severozápadně od města Arequipa. Je více než dvakrát hlubší než Grand Canyon v USA. Stěny kaňonu však nejsou tak kolmé jako u Grand Canyon. V kaňonu žije andský kondor, nejlepším místem pro pozorování kondorů je vyhlídka Cruz de condor.

Vznikl 1. července 1975. Na seznam UNESCO byl tento park zařazen roku 1985. Na ploše 3 400 km2 najdete nejen nejvyšší horu v Peru (Huascarán 6 768 m), ale také mnoho dalších hor mezi něž patří Alpamayo (5 947 m) a Pastoruri (5 240 m).  Cílem parku je chránit a udržovat zdejší rozmanitou floru a faunu, archeologická naleziště, jezera a další klenoty tohoto místa. Naleznete zde 779 druhů květin a stromů. Potkat zde můžete divoké kočky, medvědy, vikuně a mnoho dalších zvířat. Mezi nejoblíbenější místa parku se řadí Chimancocha a Orconconcha a Pastoruri. 

Pás velehor, který se táhne od severu k jihu přes celou Jižní Ameriku. Pohoří tvoří nejdelší soustavu vysokohorských hřebenů na světě. Andy jsou téměř 8 000 km dlouhé a až 500 km široké (mezi 18 a 20 stupněm jižní šířky) a jejich průměrná výška činí asi 4 000 metrů. Nejvyšší horou je argentinská Aconcagua s 6 959 m. Andy nejsou tak vysoké, jako je pohoří Himálaje v Asii, ale jsou širší a více než dvakrát tak dlouhé. Andy jsou největším a nejvyšším pohořím ležícím mimo Asii. Mezi dalšími významné vrcholy patří např. Ojos del Salado (6 893 m, Chile), Huascarán (6 768 m, Peru), Nevado Sajama (6 542 m, Bolívie), Chimborazo (6 310, Ekvádor) nebo Cotopaxi (5 897 metrů, Ekvádor). Andy zasahují na území těchto států (od severu k jihu): Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile a Argentina.